Vltava

Hanka Malaníková se ptá kurátorů Festivalu Uroboros, jak může kritický a společensky angažovaný design pomáhat v neklidné době plné nečekaných změn.

Co za něco stojí, to vždycky bolí, říká návrhářka Liběna Rochová. Na české i světové scéně působí už čtyřicet let, dvanáctým rokem se o své zkušenosti dělí se studenty UMPRUM. Na začátku kariéry byla prací posedlá a nešla třeba tři dny spát, dnes je pro ni rovnováha mezi prací a osobním životem klíčová. I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

Dostala se mi do ruky fotografie, která oživila moji dávnou otázku. Proč chce člověk povědět svůj příběh? Řadu let se totiž zabývám vlivem příběhů na naše myšlení, vnímání reality a životní pocit. Nakolik tvoříme svůj osud, a nakolik osud utváří nás? Nakolik jsme my sami příběhem? A nakolik to všechno zapadá do děje, který nás přesahuje?

David Attenborough, legenda přírodovědné dokumentaristiky, je neodmyslitelně spjat se seriály jako Život na planetě Zemi, Zvířecí dynastie nebo Zázračná planeta. Kde bychom v jeho začátcích našli českou stopu a díky čemu filmy BBC zformovaly naši představu o špičkové přírodovědné dokumentaristice? Odpovídají Ladislav Miko, přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a prezident festivalu Ekofilm, a Marián Polák, režisér a přírodovědec a autor filmu Planeta Česko.

Agáta Hrnčířová si povídá s Terezou Rudolf a Vojtěchem Märcem, kurátory Fotograf Gallery, a umělcem Davidem Přílučíkem o aktuální výstavě Malé dějiny fotopastí.

Výstava Grafika roku představuje díla Františka Skály, Petra Nikla nebo Pasty Onera. Najdete na ní ale i práce začínajících umělců a studentů. Nadace Hollar uděluje zároveň ocenění Grafika roku a také Cenu Vladimíra Boudníka. Informovala nás o tom kurátorka výstavy a porotkyně Soutěže Hana Larvová.

Točil dokumenty o Zakarpatské Ukrajině, Haně Hegerové nebo Karlu Zemanovi, ale teprve teď, když se jako režisér postavil na plac s vlastním scénářem k filmu Poslední závod o přátelství a odvaze lyžařů Hanče, Vrbaty a Ratha, se cítí tak, jak si to představoval během studií. Hostem Ondřeje Cihláře byl ve Vizitce filmař a také ultramaratonec Tomáš Hodan.

Etnolog a spisovatel Tomáš Boukal, působící na Katedře sociální a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, se dlouhodobě zaobírá původními obyvateli Sibiře, kterým věnoval celou řadu knih. Nejnovější z nich právě vyšla v nakladatelství Host pod názvem Cesta mrtvých.

Před sto lety začal vycházet jeden z nejslavnějších českých románů vůbec, a to slavné Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. O Haškově Švejkovi se hodně mluví dodnes, ale údajně se málo čte. Alespoň to říkají literární historikové a vědci. Ze Švejka se ovšem stal také důležitý symbol a jakési projekční plátno, na nějž si každý promítá to, co se mu zrovna hodí.

Divadla i koncertní síně zatím zejí prázdnotou, větší štěstí mají galerie, muzea nebo třeba fotbalové stadiony. Jaké jsou možnosti živého divadelního umění v této době? Jak umělci řeší svůj tvůrčí přetlak a touhu setkat se s diváky naživo? Jakub Čermák se ptá Lucie Flemrové, organizátorky projektu Praha balkónová a Jakuba Vedrala, člena Asociace nezávislých divadel a viceprezidenta ITI, který představí týden péče o duši a tělo s názvem Kultura je také služba.