Vltava

Smíchovský hřbitov, známý spíše jako Hřbitov Malvazinky, leží sice na území Smíchova, ale až na samotné hranici s Radlicemi. Nicméně, když může na Smíchově ležet Malostranský hřbitov, není to zase až tak udivující. Původně byl Smíchovský hřbitov opravdu poblíž dnešní křižovatky Anděl, ale v 19. století byl zrušen.

Na začátku roku se konaly na Staroměstském náměstí bizarní demonstrace, při nichž se objevili na české scéně po mnoha letech blaničtí rytíři. Starý mýtus ožil. Až bude nejhůř, přijdou…

Jak se v Československu dařilo řešit palčivou otázku nedostatku bydlení, která sužovala celou meziválečnou Evropu? A proč jsme s družstevní výstavbou zaostávali za Berlínem či Vídní? Na otázky Petry Kultové odpovídají v Akcentu historičky umění Michale Janečková a Vendula Hnídková, editorka nové publikace nazvané Duch, který pracuje. Kniha vydaná pražskou UMPRUM je jedním z prvním výstupů projektu zkoumajícího souvislosti architektury a české politiky v 19. až 21. století.

Slouží kazatel a správce sboru Bronislav Matulík.

V edici Spisů Jakuba Demla mapujícími tvorbu českého kněze, básníka a spisovatele, kterou pro nakladatelství Academia připravují Martin C. Putna, Záviš Šuman a Jakub Vaníček, vyšel pátý svazek nazvaný Šlépěje československé. Publikace zahrnuje texty z let 1919 až 1921 a věnuje se tématu Demlova vztahu k novému československému státu, k prorakouským klerikálním kruhům i jeho pokusu přesídlit na Slovensko.

V podcastu Na čom makáš? řeší jeho autor Peter Kolárčik problematiku vyhoření, motivace a tlaku na výkon. Nina Šimůnková se k tématu vyjadřuje z pohledu psychologie.

Festival Cirkopolis je obvykle mezinárodní, v letošních podmínkách ale šlo o festival výjimečný a akvarijní. Účinkující vystupili na pražské náplavce za kruhovým sklem.

Nová nahrávka mladého amerického kvinteta. Poslechněte si recenzi Otakara Svobody.

Jan Kříženecký je dnes považován za průkopníka českého filmu. Nebyl sám, ale jeho zásluhy jsou nezpochybnitelné. Ke stému výročí úmrtí jednoho z prvních českých filmařů připravil Tomáš Pilát  pětidílný cyklus. S Jiřím Angerem z Národního filmového archivu, který se Kříženeckého odkazem zabývá, si řekneme víc o výzkumu, využití a prezentaci filmových materiálů a dalších předmětů z počátků české kinematografie a taky o tom, kdy a jak získal Jan Kříženecký status průkopníka.

„A ruku na srdce: často interpretace básnického textu připomíná, že půjde každopádně o násilí, zabijačku. O nepřirozené vytržení něčeho z něčeho nebo semletí něčeho na něco jiného... Měli bychom si toho být vědomi a s interpretacemi to nepřehánět.