Naším neutuchajícím zájmem o věci mezi nebem a zemí se nechala při psaní svého nového románu inspirovat spisovatelka, publicistka a hispanistka Markéta Pilátová. Třísetstránková próza nesoucí titul Senzibil vyšla v nakladatelství Torst a čtenářům nabízí poutavý příběh s množstvím fantastických motivů, který se přitom výrazně opírá o skutečné události a postavy.
Co umožnilo Janu Kříženeckému být u zásadních události v Praze jeho doby? I to se dovíte v dalším dílu seriálu o jednom ze zakladatelů české kinematografie, který zemřel před sto lety. Autor seriálu Tomáš Pilát a Jiří Anger z Národního filmového archivu budou mluvit mj. o Kříženeckého kreativních úpravách snímací kamery bratří Lumiérů. Nejdřív ale k filmařově dráze kinaře.
Od té doby, co nelze jezdit do zahraničí ani se ubytovat někde jinde než doma, objevuji s rodinou okolí naší východní pražské periferie, o které jsem si vždycky myslela, že je to více méně jen placka přesmažená dálnicemi a přesolená množstvím obchoďáků a supermarketů.
Kratší návštěvnická sezóna, nový stavební zákon, ale i udělování památkářských Oscarů. Jaký byl loňský rok v památkové péči? Národní památkový ústav spravuje v současné chvíli 108 hradů, zámků a dalších památek v majetku státu. Jak jejich provoz poznamenala vládní omezení? Kudy vede cesta k udržitelnému turismu a zůstává připravovaný nový stavební zákon i nadále rizikem pro památkovou péči? Na otázky Petry Kultové odpovídá generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
Modernismus měl ve Francii od počátku 20. let mnoho rozmanitých podob. Radikální avantgardní myšlenky architektů jako byli Le Corbusier doplňovali architekti a designéři, kteří se ve své tvorbě zcela nevzdali odkazu francouzského dekorativního umění. Mezi těmito se však pohybovali další tvůrci, kteří vytvářeli luxusní verzi avantgardního modernismu, šitého na míru především tehdejší bohaté intelektuální smetánce. K takovým architektům patřil i Robert Mallet-Stevens.
Thomas Bernhard, jeden z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů, utvářel podobu moderního dramatu druhé poloviny dvacátého století. V únoru si v Mozaice připomínáme 90. výročí jeho narození i třídílným seriálem, kterým provází teatroložka a překladatelka Zuzana Augustová.
Jan Kříženecký je dnes považován za průkopníka českého filmu. Nebyl sám, ale jeho zásluhy jsou nezpochybnitelné. Ke stému výročí úmrtí jednoho z prvních českých filmařů připravil Tomáš Pilát pro vltavskou Mozaiku pětidílný cyklus. S Jiřím Angerem z Národního filmového archivu, který se Kříženeckého odkazem zabývá, si ve třetí části řekneme více o konkrétních filmech, okolnostech jejich vzniku, jejich formě a tématech.