Řeč je o lyžování. Stojíme na vrcholu malé šumavské sjezdovky, máme pár polorozbitých bobů a jeden černý pekáč z trouby a zkoumáme velký rampouch na sněžném dělu, které tu nejspíš před pár dny vyrobilo dokonalý sněhový povrch pro lyžaře.
Pražský magistrát už spočítal, jak dopadla pandemie koronaviru na kulturu v hlavním městě v loňském roce. Ztráta příspěvkových organizací je 150 milionů korun. Jaký bude ten letošní rok, lze pouze odhadovat. Město i kulturní instituce doufají, že budou moci otevřít už na jaře. Naděje se ale upínají hlavně k létu. Hosty Akcentu jsou pražská radní pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková (PRAHA SOBĚ) a ředitel odboru kultury pražského magistrátu Jiří Sulženko.
Thomas Bernhard, jeden z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů, utvářel podobu moderního dramatu druhé poloviny dvacátého století. V únoru si v Mozaice připomínáme 90. výročí jeho narození i třídílným seriálem, kterým provází teatroložka a překladatelka Zuzana Augustová.
Mezi hrdinou novely Daisy Millerová a Henrym Jamesem můžeme spatřovat spoustu podobností – oba jsou Američané pobývající v Evropě, jsou to muži žijící mezi dvěma kulturami, avšak bez silných kořenů ke konkrétnímu místu. Ani jeden z nich nemusí pracovat – Henry James po svém otci zdědil nemalé prostředky. James, stejně jako jeho hrdina, studuje, žije kulturním životem a cestuje. Navíc, ani jeden z nich se nikdy neoženil.
Jak se rodila česká kinematografie? Jednou ze zásadních postav, která byla u toho, je Jan Kříženecký. Ač zemřel poměrně mladý, bylo mu třiapadesát let, zanechal po sobě významné kinematografické památky. Cyklus ke stému výročí úmrtí této osobnosti připravili Tomáš Pilát a Jiří Anger z Národního filmového archivu a dnes se zaměří na Kříženeckého původ a na fenomén průmyslových výstav, které život Jana Kříženeckého významně ovlivnily.
Díky obětavé službě Moravské zemské knihovny si můžu Obrazy z okolí domažlického od Boženy Němcové číst v počítači. Zajímalo mě, co tak strašného Němcová tomu Havlíčkovi do jeho novin poslala, že jí domažličtí měšťané kvůli tomu uspořádali pod okny kočičinu.
Černobílé drama Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy a scénáristy Ivana Arsenjeva získalo Cenu české filmové kritiky za nejlepší snímek. Film zachycuje téměř neznámý příběh z česko-rakouského pomezí v době protektorátu a tematizuje kolektivní vinu, soužití Čechů a Němců v pohraničí, konstruování národní identity i právo na odplatu. Jak tvůrci nakládají s historickými událostmi? Hosty Akcentu s Petrem Šrámkem jsou historici Kamil Činátl a Jaromír Mrňka.
Svět, který dramatickou hrou vzniká, může fungovat i mimo divadelní prkna a estetický kontext. Využívá se ve vzdělávání, v osobnostním rozvoji i v psychoterapii.