Vltava

Nová nahrávka francouzské pěvkyně a dirigentky Nathalie Stutzmann. Poslechněte si recenzi Michaely Vostřelové.

S čím se potýká začínající autor dramat i profesionál? Na otázky Anny Luňákové odpovídá Dagmar Radová-Fričová, Jiří Ondra, David Košťák a Lenka Čepková.

Nina Divíšková se narodila roku 1936 v Brně. Na pražské DAMU se seznámila se svým pozdějším manželem Janem Kačerem, s nímž žije dosud.

Přepadá mě poslední dobou divný pocit. Tvrdí, že svět už nikdy nebude takový, jak jsem ho znal, že změna bude zásadní, a vůbec prý v tom není jenom černý tunel pandemie, ze kterého dřív nebo později stejně vyjedeme ven – tunel totiž věci jenom urychlil.

Pocit sounáležitosti, ale i napětí mezi etnickými a sociálními vrstvami obyvatel. Pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová představuje první výstupy z projektu zaměřeného na vztah mezi architekturou a českou politikou v 19. až 21. století. Jak se do stavitelství a urbanismu promítal český nacionalismus a umíme architekturu dobře vystavovat? Na otázky Petry Kultové odpovídají historici umění Jindřich Vybíral a Vendula Hnídková.

Nová nahrávka kvarteta Františka Kopa. Poslechněte si recenzi Otakara Svobody.

Za pseudonymem Elsa Aids se skrývá publicista a spisovatel, který mezi lety 2006 a 2011 vydal vlastním nákladem šest sbírek a z těchto básní poté v roce 2011 sestavil výbor nazvaný Trojjediný prst, který se stal jeho oficiálním knižním debutem. Následovaly další sbírky Nenávist (2014) a Kniha omezení (2017) a na sklonku minulého roku vyšla v nakladatelství Fra autorova prozaická prvotina – stostránková kniha Přípravy na všechno.

Václav Kotva zprvu učil na západočeských školách. Po absolvování DAMU hrál v Divadle Petra Bezruče, než se stal v roce 1965 členem Činoherního klubu.

Dočetl jsem se nedávno v jedné historické publikaci, že při příležitosti druhého slavnostního otevření Národního divadla v roce 1883, tedy po dostavbě po požáru, svážely obecenstvo do Prahy divadelní vlaky.

V uměleckých galeriích se s hlínou můžeme potkat většinou jen v podobě hotových výrobků, soch a objektů. Co se však stane, pokud si připustíme, že se s půdou něco vážného děje, jak upozorňují odborníci? Může umění zkoumat samotný proces proměny a nacházet nové způsoby našeho vztahu k půdě? O svém dlouhodobém zájmu o zemi a hlínu a o projektech a výstavách s ním spojeným mluví kurátorky a umělkyně Nikola Brabcová a Karin Šrubařová a umělec Tomáš Hrůza.