Vltava

V úterý 2. února 2021 zemřela v Hodoníně ve věku 96 let legendární česká sopranistka, emeritní sólistka Opery Národního divadla, paní Libuše Domanínská. Patřila k největším osobnostem českého operního umění 2. poloviny 20. století.

Loni v létě jsem měl možnost se svým kamarádem, fotografem Tomášem Souškem, navštívit tento zapomenutý skvost italského horského modernismu. Na konci července se mi podařilo zkontaktovat dceru architekta Bruna Morasuttiho Valentinu, která nám nakonec nabídla přenocování v rodinném sídle, jež její tatínek postavil ve druhé polovině padesátých let minulého století.

LIVE nahrávka, jejíž protagonistkou je originální kytaristka a písničkářka Dagmar Voňková. Poslechněte si recenzi Milana Bátora.

Jak se uplatňují řemeslné techniky v současném umění? Poslechněte si ArtCafé s Nelou Britaňákovou, Ľubomírem Ontkócem a Jiřím Žežulou o experimentu a radosti z tvorby.

Vladimír Pucholt se narodil roku 1942 v Praze. Po ukončení studií na DAMU mu Jan Kačer nabídl angažmá v Činoherním klubu, kde se stihl za pouhé dva roky zapsat do análů divadla.

Občas se mě někdo zeptá, kde vlastně beru náměty na knížky? Většinou jsou ale tazatelé zklamaní, když okamžitě nezačnu mluvit o intuitivním psaní, o jakési spirituální energii, která mne občas prostoupí, a já si okamžitě musím něco poznamenat, přestože zrovna ryju záhon.

Tisícistránková publikace Výstava jako médiu vůbec poprvé shrnuje dějiny výstav v Česku a přináší dosud jen málo známé fotografie mnoha z nich. Jak se přístup k tvorbě výstav měnil? A kde můžeme hledat počátek dnešního kultu kurátora? Hosty Akcentu s Tomášem Kličkou jsou historička umění a jedna z autorek knihy Terezie Nekvindová z Vědecko-výzkumného pracoviště AVU a kurátor a teoretik Karel Císař z Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

K podstatě architektury patří, že reaguje na potřeby lidí a společnosti, řeší jejich problémy pomocí nástrojů, které ovládá, tedy skrze vytváření a ovlivňování fyzického prostředí našeho života. Pokud pandemie promění hodnoty a potřeby společnosti, změní se i zadání pro architekturu. Dopady nemusí být jen negativní.

V devadesátých letech 20. století dochází v divadlech a dramaturgiích západní frankofonní Afriky k zásadnímu zvratu, neřku-li revoluci. Rozpoutal ji už o desetiletí dříve konžský dramatik, divadelník a vizionář Sony Labou Tansi. Sony ukázal nový směr, vytyčil neortodoxní cestu, kudy by se mohla tvorba afrických dramatiků v ubírat. A podobně jako francouzský autor Jean Genet, který si položil otázku: „Kdo je to černoch?“, se Sony L. Tansi ptá: „Kdo je vlastně africký autor?“

Nové nahrávky děl Mieczysława Weinberga v podání houslisty Gidona Kremera. Poslechněte si recenzi Petra Vebera.