Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje?

„Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ 

Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. 

„My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.

Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.

„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.

Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. 

„Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:

„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“

Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.
--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].