Jak na boj za ochranu přírody hledí aktivisté napříč generacemi? Změnil se nějak náš pohled na ekologii za 33 let od revoluce? V první epizodě minisérie Odraz 89 odpovídá Jaromír Bláha z hnutí Duha a členka české odnože Extinction Rebellion Veronika Holcnerová

V pokračování naší série Odraz 89 se tentokrát věnujeme porevolučnímu boji proti změnám klimatu a za ochranu přírody. V prvním audio rozhovoru jsme do studia posadili dva české klima-aktivisty z dvou různých generací. Jaromíra Bláhu z Hnutí Duha, který v devadesátých letech organizoval známou „blokádu Šumavy“. A Veroniku Holcnerovou, která je členkou české odnože mezinárodního klimatického hnutí Extinction Rebellion, které je mediálně známé hlavně kvůli svým nekonvenčním metodám, jako blokády silnic, narušování politických shromáždění nebo lepení se k slavným uměleckým dílům.

Co říkáte na argument, že změna společenského chování v České republice globálně vůbec nic nezmění, když největší emitteři jsou Čína, Spojené státy a další obří industriální země?

Veronika Holcnerová: To je podle mě oblíbený český argument. „My jsme tady Češi a je to vlastně úplně jedno, co budeme dělat.“ Ale Česká republika je historicky jeden z největších emitentů emisí CO2. I protože jsme byli velmi rozvinutý průmyslový stát, takže je potřeba brát v potaz i naši historickou zodpovědnost. A trochu se zamyslet, jak jsme na tom v kontextu celého světa. Například státy globálního jihu vypustily v porovnání s námi téměř nic, ale klimatická změna se jich dotýká už teď o dost víc než nás. Ti lidé tam doslova umírají na následky klimatické změny. A my Češi si tady sedíme a říkáme si „vždyť jsme úplně jedno, proč bychom se snažili, Čína vypouští mnohem víc.“

A co se týče emisí rozpočítaných na hlavu, tak u nás vypouštíme na osobu víc než Čína. Není pravda, že by Čína nepřišla s žádnými řešeními. Čína klimatický plán má, takže myslím si, že není dobré se na tuto problematiku dívat tímto způsobem.

I to, co teď řekl premiér Fiala na klimatické konferenci COP27, že je důležité, aby klima neřešila jenom Evropa, a on se zasadí o to, aby to tak nedopadlo, protože zbytek zemí po světě na to kašle, vnímám jako velký problém.

Jaromír Bláha: S tímto přístupem „když někdo jiný nedělá dost, tak to teda taky dělat nebudu“ jsme prostě v háji. Je potřeba přenastavit naše hodnoty chování. To přesně ten způsob, který ukazuje, že jsme ještě zatvrdlí.

Měla by se Česká republika ucházet o hostování další klimatické konference COP, která teď aktuálně teda probíhá v Egyptě?

Veronika Holcnerová: Mně je to popravdě jedno, protože já v nich nevidím velký přínos.

Jaromír Bláha: To je úplně jedno kde. Hlavně, že to bude a něco to přinese.

Třeba v Brně?

Veronika Holcnerová: Jo, klidně i v Brně.

Shodnou se tyto dvě generace na metodách a postupech, které jejich vrstevníci v boji za ochranu klimatu používají? Jak se za třiatřicet let v České republice změnil aktivismus v boji za ochranu přírody? Jaká nás čeká budoucnost, pokud se ze snižování emisí nestane jedna z hlavních priorit naší vlády? 

Na to i další otázky odpovídají hosté našeho rozhovoru.