Ukrajina prochází vnitropolitickou krizí poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vládu včetně ministra obrany Mychajla Fedorova. Po protestech prezident ministra povolal zpět. Ten ale odmítl. Co se na Ukrajině děje?

„Jedeme na samotné hraně. Je to další z momentů toho, co je vlastně z hlediska parlamentně prezidentského systému na Ukrajině vůbec možné. Zvedají se hlasy, které říkají, ale tohle to je za hranicí vašich kompetencí, vy nemůžete ze dne na den odvolávat lidi,“ říká Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a člen TOP 09., který byl hostem Ptám se já.

---

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda Andreje Babiše od voleb zásadně změnila politický postoj Česka vůči Ukrajině. Odmítla ručit za evropskou půjčku Kyjevu a nechce posílat peníze na zbraně. Chce se ale podílet na obnově země.

„Velké projekty při obnově Ukrajiny dostanou největší podporovatelé a tam bohužel nejsme,“ hodnotí situaci bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který byl hostem podcastu Ptám se já.

Ukrajinci podle jeho slov sledují to, jak je jednotlivé země podporují. Kromě finanční a materiální podpory je pro ně důležitá i ta politická.

„Dostávám někdy až vyděšené otázky: Proč nás opouští vaše nová vláda? A já se snažím trpělivě vysvětlovat tu komplexitu toho nového vztahu. Že to není, že Česko opouští. Vůbec ne,“ říká Kopečný, který se teď věnuje jako soukromý konzultant zprostředkovávání projektů na Ukrajině. Pracuje jako poradce rovněž pro Hospodářskou komoru.

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na návštěvě Číny. Do země přijel pár dní poté, co vyšlo najevo, že tamní režim zatkl za údajnou špionáž českého občana. Chce oživit vztahy obou zemí. Jak vláda mění zahraniční politiku?

Hostem Ptám se já je bývalý ministr zahraničí, dnes poslanec za ODS Jan Lipavský.

Okamura odjel na návštěvu Číny i přes hlasitou kritiku opozice. Ta žádala po zprávě o zadržení českého občana zrušení cesty. To ale Okamura odmítl. Před odjezdem se spojil s tajnými službami. Pokud bude třeba, do případu zadrženého Čecha je prý připraven se vložit.

„Mám informace maximální možné a jsem připraven řešit i aktuální konzulární záležitosti,“ sdělil Okamura o víkendu v debatě na CNN Prima News.

Zahraniční politika je středem střetů současné vlády s Petrem Pavlem. Kabinet Andreje Babiše ji odmítá s prezidentem koordinovat, ministr zahraničí Petr Macinka je s hlavou státu v otevřeném mnohaměsíčním sporu. A situaci neuklidňuje ani prezident, který na vládu podal kompetenční žalobu kvůli sporu o to, kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře.

Vláda navíc už v programovém prohlášení uvedla, že zahraniční politiku chce změnit. Místo hodnotové diplomacie chce dělat tu pragmatickou.

Co Okamura v Číně může dojednat? Jak vláda mění zahraniční politiku? A jak se projeví na zahraniční politice hádky vlád s prezidentem?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Opozice chce rezignaci poslance Filipa Turka kvůli nehodě, při které se v Praze střetl s nemocničním vozem. Turek už řekl, že nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce, dokud policie nerozhodne o viníkovi. Blíží se jeho konec?

Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně STAN, poslankyně Michaela Šebelová.

Poslanec Motoristů Filip Turek v úterý navečer na svém facebooku oznámil, že kvůli pondělní nehodě dává k dispozici funkci zmocněnce. V případě, že bude policií označen za viníka, na post rezignuje.

Premiér Andrej Babiš (ANO) mezitím reagoval, že o situaci už mluvil s předsedou Motoristů a vicepremiérem Petrem Macinkou. Pokud se zveřejněné záběry ukážou jako pravdivé, měl by Turek podle Babiše na post zmocněnce rezignovat. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit. Na závěry vyšetřování si chce počkat i šéf Motoristů Macinka.

S takovým postupem není spokojena opozice, která už vyzvala Turka k okamžitému složení poslaneckého mandátu a k odstoupení z funkce.

Podle záznamu nehody, který zveřejnily v úterý Seznam Zprávy (a dalších videí, která se později objevila na sítích a která zachytila nehodu z různých úhlů), nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou ulic Ječné a Sokolské houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu. Vůz pro převoz biologického materiálu skončil po srážce převrácený na tramvajových kolejích. Jeho řidiče převezli záchranáři do traumacentra s vícečetnými poraněními.

Není to poprvé, kdy se Filip Turek dostal kvůli chování za volantem do problémů. Už dříve v Česku opakovaně překračoval povolenou rychlost o desítky až stovky kilometrů v hodině.

Jak opozice čeká, že celá kauza dopadne? Proč se opozičním stranám nedaří nabrat síly? A kdy přijde čas na spojování?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Premiér přitvrzuje ve sporu s prezidentem. Ten o víkendu prohlásil, že po summitu NATO věří ve zklidnění vztahů s vládou. Babiš se do Pavla ale tvrdě opřel a obvinil ho, že jen vede kampaň za znovuzvolení. Jak s tím Hrad naloží?

Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář.

Otevřený konflikt mezi předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) a prezidentem Petrem Pavlem se rozpoutal o víkendu.

Pavel v sobotu na slovenském festivalu Pohoda prohlásil, že po období rozjitřených vztahů s Babišovým kabinetem věří ve zklidnění situace a pokračování spolupráce mezi Hradem a Strakovou akademií.

Babiš se ale ve svém videu na sociálních sítích proti hlavě státu tvrdě vymezil. K účasti Pavla na summitu NATO v Ankaře prohlásil, že se „styděl, protože to bylo trapné“. A označil prezidenta za „zmanipulovanou loutku“ ovládanou poradci, které jde hlavně o znovuzvolení. „Jeho tým bude dál hledat nějaké konflikty, protože kampaň bude založena na kritice naší vlády. A my s prezidentem máme odlišné názory úplně na všechno,“ řekl premiér.

Přestřelka mezi oběma vrcholnými představiteli státu tím ale neskončila. Hrad reagoval prohlášením, že prezident komunikuje věcně a nekonfliktně. „Prezident nepoužívá osobní útoky,“ uvedl Pavlův mluvčí. S tím ale premiér nesouhlasil: „Prezident že je nekonfliktní a chce spor s vládou uklidnit? Vážně? No, musel jsem se podívat do kalendáře, jestli není 1. dubna.“

Vztahy mezi hlavou státu a vládou jsou vyostřené už od začátku letošního roku kvůli prezidentově odmítání jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem. Rozpory pak prohloubila následná přetahovaná o vedení české delegace na nedávném summitu NATO v Ankaře.

Drhnou také společná jednání nejvyšších ústavních činitelů. Poté, co se v lednu schůzku ani po hodinovém odkladu nedostavili premiér Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), kteří byli na jednání vlády, Pavel setkání zrušil. Následně se společná jednání nejvyšších ústavních činitelů neobnovila a komunikace mezi Hradem a vládou se omezila především na přímá jednání prezidenta s premiérem.

Co Andreje Babiše tak rozčílilo? Co se stalo za kulisami summitu? A jak dál bude postupovat prezident?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

V turecké Ankaře začal dlouho očekávaný summit NATO. Česko na něm zastupuje jak vládní delegace v čele s premiérem, tak prezident, kterého kabinet doplnil do výpravy až dodatečně po zásahu Ústavního soudu. Co od summitu čekat?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

Po mnohaměsíční přetahované mezi vládou a prezidentem o složení české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) dorazil do Ankary jedním letounem premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Druhým speciálem pak prezident Petr Pavel.

Program vlády a hlavy státu na summitu podle Babiše zkoordinován není. Pavel před odletem řekl, že má v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek a na pozvání svého tureckého protějšku se zúčastní úterní večeře lídrů, na kterou vláda delegovala Andreje Babiše v doprovodu manželky. „Prát“ se s premiérem o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady ale prezident podle svých slov nebude.

Babiš, jehož vláda účast Pavla do poslední chvíle odmítala, označil dvoudenní summit za jeden z nejdůležitějších pro celé NATO. Velkým zážitkem podle něj bude zejména jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého se očekává tlak na spojence ohledně plnění aliančních závazků.

V této souvislosti premiér v úterý ráno prohlásil, že jeho vláda hodlá příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Česko by tak poprvé splnilo závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Babiš dopředu naopak vyloučil, že by se Česko podílelo na poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun), o které se bude na summitu také jednat.

Prezident v reakci na Babišovo vyjádření ocenil, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta HDP na obranu. Zároveň připomenul, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě.

Jaký přínos může mít summit pro Česko? Jak chce vláda zvýšit obranyschopnost země? A jaká je budoucnost NATO?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda včera prohrála první kolo kompetenčního sporu s prezidentem. Ústavní soud totiž nařídil, aby kabinet hlavu státu vzal na summit NATO. Následovaly ostré výroky mnoha členů koalice. Není na čase spory s prezidentem zastavit?

Hostem Ptám se já byl ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes posílá žádost na rozšíření delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Médiím to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Zařadit hlavu státu do delegace uložil vládě předběžným opatřením ve středu Ústavní soud.

Soudci rozhodli, že kabinet, který po několikaměsíční přetahované v pondělí definitivně zamítl Pavlovi účast, nesmí prezidentovi v jeho cestě nijak bránit.

Koaliční politici už ve středu vyjádřili k předběžnému opatření soudu výhrady. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka dokonce označil podání kompetenční žaloby i předběžné rozhodnutí Ústavního soudu za pokus o ústavní puč.

Premiér Babiš dnes řekl, že ho mrzí, jak celá záležitost dopadla. Vyjádřil obavy, že to bude velká ostuda, která poškodí pověst Česka v zahraničí. Prezident se podle něj nedrží svých předvolebních slibů, že bude spojovat společnost.

Prezident reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že reflektuje dosavadní praxi a zajišťuje kontinuitu zastupování Česka na summitu NATO. V rozhovoru pro Seznam Zprávy zároveň uvedl, že je přesvědčen o tom, že spor o jeho účasti na summitu je Macinkovou pomstou za nejmenování poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem.

Proč zejména Motoristé svými výroky tak provokují společnost? Jaká budoucnost čeká veřejnoprávní média? A není na čase změnit výchovu českých fotbalistů?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Motoristé pokračují v personálních změnách na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí i Krkonošský národního park má nového šéfa. Jejich výběr opozice označila za výsměch a hazard. Jak vážná situace je?

Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jak upozornily i Seznam Zprávy, lukrativní posty na ministerstvech vedených Motoristy získali v posledních měsících jejich podporovatelé, sponzoři nebo lidé s nedostatečnými zkušenostmi či odborností. Ostrou kritiku opozice a ekologů naposledy minulý týden vyvovalo jmenování nových šéfů klíčových institucí pod ministerstvem životního prostředí.

Novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se stal Pavel Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě a je významným sponzorem strany. Zástupci opozice v jeho případě vyjádřili obavy kvůli možnému střetu zájmů a upozornili, že Straka nemá žádnou praxi v oboru.

Ekologové proto varovali před oslabením ochrany české přírody a oslabení nezávislosti a akceschopnosti instituce.

Opozice i odborníci zkritizovali také změnu v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nový ředitel Petr Moravec má podle nich kontroverze z minulosti. Před volbou pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také vedoucího kanceláře bývalého ředitele Robina Böhnische varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti.

Například ekologická organizace Hnutí Duha vyjádřila obavy o směřování krkonošského parku. Jmenování Moravce označila za riskantní kvůli jeho zaměření na těžbu dřeva a možnému střetu zájmů s cíli parku.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ale za oběma novými řediteli stojí. Moravce označil za zkušeného pedagoga a odborníka, Straka je podle něj právník s velkou praxí, který se zaměřuje na oblast správního práva a práva životního prostředí, jeho zkušenost tak bude přidanou hodnotou.

Co se děje na ministerstvu životního prostředí? S jakou expertizou na něj přicházejí příznivci Motoristů? A máme se obávat o budoucnost národních parků a české přírody?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Od září 2027 by měl v mateřských a základních školách platit zákaz používání mobilů. Nyní si můžou ředitelé určovat pravidla sami. Vláda pro plošnou regulaci argumentuje ochranou duševního zdraví žáků. Jak děti nejlépe ochránit?

Hostem Ptám se já byl vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Libor Juhaňák.

Zákaz používání mobilů by se měl týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Výjimku ze zákazu by měly mít děti v případě, že telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol.

Kabinet argumentuje zejména ochranou duševního zdraví dětí. Podle průzkumů se zhoršuje psychická pohoda dětí a dospívajících. Šťastně se podle výzkumu UNICEF z letošního roku cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly.

Zákaz mobilů ve školách podporuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), podle jeho ředitele Jiřího Horáčka má nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí.

Co s dětmi mobily dělají? A je jejich zákaz ve školách řešením, nebo jen falešnou nadějí?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].

Vláda neschválila účast prezident Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Kabinet tak rozhodl po týdnech náznaků s tím, že prezident má jiný pohled na otázky kolem zbrojení než vláda. Má prezident podat kompetenční žalobu?

Hostem Ptám se já byla expertka na ústavní právo z Právnické fakulty UK v Praze Andrea Procházková.

Delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO), doprovázet ho budou ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hlava státu součástí delegace nebude. Důvodem podle předsedy vlády je, že blížící se klíčový summit bude tentokrát jiný než ty předchozí.

Řešení několikaměsíčního sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který na své účasti na vrcholném fóru trvá i přes nesouhlas vládních Motoristů, slíbil premiér po čtvrtečním setkání ministrů obrany aliance.

Babiš v pátek oznámil, že Česko letos nesplní závazek vůči NATO vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Zároveň očekává, že od příštího roku jeho vláda dvouprocentní závazek už plnit bude. Pavel přístup kabinetu k financování obrany kritizuje.

A právě rozdílným pohledem na plnění závazků vláda vysvětluje, proč by na summitu měli být zástupci koaličních stran, nikoli prezident. Ten avizoval, že má pro případ, že ho kabinet do delegace do Ankary nezařadí, připravenou kompetenční žalobu.

Jaké argumenty by hlavě státu v případě kompetenční žaloby hrály do not a co by bylo proti němu? A má žaloba smysl, i když by soud nestihl rozhodnout včas?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].