Vlevo dole

Nejdřív to byla Babišova drahota, pak to byla Putinova drahota. Teď si můžete vybrat, jestli je to Fialova drahota, nebo Michlova drahota. Podle toho, jestli fandíte vládě, nebo opozici.

Guvernér České národní banky Aleš Michl zaútočil na premiéra Petra Fialu, že jeho vláda podporuje inflaci neodpovědnou rozpočtovou politikou. Fiala ve středu večer na CNN Prima News vyrazil do protiútoku - krotit inflaci je podle něj úkol ČNB a Michl by měl začít dělat svoji práci.

„Není to tak dávno, co Michl veřejně tvrdil, že vláda nemá s inflací nic společného a za vše může ČNB. Jenže to bylo v roce 2021, kdy byl premiérem jeho spojenec Andrej Babiš a bylo měsíc před volbami,“ komentuje to Václav Dolejší v Reaktoru, svižném formátu podcastu Vlevo dole.

Michl, který za svůj příchod do národní banky vděčí právě Babišovi, se zuby nehty drží mantry nezvyšovat úrokové sazby. Ačkoli většina odborníků by to považovala v současné situaci za lepší řešení. Tedy pokud nepočítáme experty z Agrofertu, který si vzhledem ke svým dluhům vyšší úroky opravdu nepřeje.

„Abychom ale byli fér – i premiér si vykládá situaci, jak se mu to zrovna hodí. Ještě v dubnu se chlubil, jak se ‚náš přístup vyplácí a inflace klesá‘. A pochybuji, že tím náš myslel Aleše Michla,“ glosuje Lucie Stuchlíková v Reaktoru.

Kdo za to tedy vlastně může? Proč mají v ČNB mechové stěny? A neměli byste zavolat svým kamarádům dřív, než bude pozdě? Pusťte si celý Reaktor!

Andrej Babiš se vrací ze svého povolebního exilu. Šéf hnutí ANO, který se vzpamatovával z porážky v prezidentských volbách, spřádá plány, jak se sebou a svou stranou naložit do budoucna.

Tři měsíce ho bylo vidět jen sporadicky. Teď se ale Andrej Babiš vrhnul na mediální rozhovory a znovu začal neúnavně točit videa. Ve stranickém tisku vycházejí poznámky typu „chtěl se stáhnout, ale kvůli tomu, co předvádí vláda, to nejde“.

„A je to starý dobrý Babiš, plný energie. Napíná síly do toho, co umí nejlépe - kritizovat, v tomhle případě cokoli, co udělá vláda Petra Fialy,“ komentuje Václav Dolejší.

Babiš zřejmě využil měsíce v ústraní, kdy do popředí nastrčil Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, k plánování budoucnosti svého hnutí. Poté, co ANO dokončilo transformaci na levicové hnutí, chystá se teď nově profilovat jako konzervativní a národovecké.

„Je to chytře vymyšlené. Jeho cílovka už konzervativní je, té to spíše zalichotí. Na jedné straně to může přetáhnout některé voliče Tomia Okamury. A na straně druhé může zapůsobit na některé konzervativní voliče zklamané vládou pětikoalice,“ domnívá se Lucie Stuchlíková.

Že se pokouší přetáhnout jak voliče Okamury, tak vládních stran, především ODS, už ostatně členové hnutí pronášejí i veřejně. „Nevím, jestli to není už moc velký chaos, moc překombinované, a tedy těžko uvěřitelné,“ hodnotí Dolejší.

Poprvé si hnutí novou politiku může vyzkoušet na evropských volbách - ostatně tento týden se Babiš chystá vystoupit na konzervativní konferenci spolupořádané Viktorem Orbánem. Bude to ale asi chtít jiné kandidáty, než protiorbánovské politiky, kteří nyní za ANO sedí v evropské liberální frakci.

Zbývá rozhodnout poslední věc - jestli se nová mise ANO odehraje s Babišem jako volebním lídrem v čele, nebo jestli ji bude řídit ze zákulisí, podle polského vzoru.

Neukouslo si tentokrát příliš velké sousto? Kdo z dvojice Schillerová-Havlíček si vytáhl krátkou sirku? A v čem Babišův TikTok připomíná Jiřího Paroubka? Poslechněte si čerstvou  epizodu politické talkshow Vlevo dole!

Někteří rodiče se ve snaze najít dítěti dobrou školu mění ve spádové turisty, jiní si už několik dní okusují nehty, než se dozvědí výsledky přijímaček na střední školy. Vlevo dole rozebírá neduhy českého školství a jejich příčiny.

Odborníci varují před prohlubující se segregací v českém školství a před systémem jednotných přijímacích zkoušek. Zabetonovaný systém často dává šanci uspět jen dětem z „lepších“ rodin a regionů, nikoliv těm skutečně nadaným.

„Nerovnosti považuju za největším problém. Jestli dítě uspěje, fakt záleží na tom, kde bydlíte. I podle zjištění školní inspekce jsou někteří žáci v Ústeckém a Karlovarském kraji ve znalostech dva tři roky pozadu,“ říká reportérka Lucie Stuchlíková.

A co na to politici, kteří tak rádi mluví o vzdělanostní ekonomice a o tom, že budoucnost každé vyspělé země je úzce spjata s kvalitou vzdělávání? Samozřejmě slibují, že zastaralý školský systém se musí reformovat. Uspořádali o tom nespočet konferencí, vyšla řada tlustých koncepcí a nablýskaných strategií. Ale většina nápadů zůstává roky jen na papíře, protože k jejich prosazení není čas, prostor a hlavně odvaha.

Ministři školství se už střídají rychlejším tempem než dosavadní přeborníci v této disciplíně, ministři zdravotnictví. Petr Gazdík odešel po šesti měsících, Vladimír Balaš teď končí po deseti. V čele resortu, který v současné vládě obsadilo hnutí STAN, ho má nahradit Mikuláš Bek.

„Politikům se možná do větší reformy vzdělávání vůbec nechce, protože výsledky změn nejsou vidět během jednoho volebního období. Když vidíme, jak se rychle střídají ministři a že politické strany tam ani neposílají silné politické figury, které by měly sílu tím obřím parníkem pohnout, zdá se, jako by to ani nebylo skutečnou prioritou,“ tvrdí Václav Dolejší.

Neměly by se děti pro jistotu segregovat už ve školce? Byla Lucie ve škole dobrá na matematiku? A jak rozumíte slovní úloze o sudu, kbelíku a konvičce? Poslechněte si čerstvou epizodu podcastu Vlevo dole!

Miloš Zeman otevřel svou postprezidentskou kancelář. A asi máloco vystihuje konec jeho mandátu jako fotografie, na které ho ochranka musí vynášet do schodů. Protože bývalé hlavě státu nejbližší okolí nedokázalo nebo nechtělo zařídit bezbariérové prostory.

„Já jsem z toho úplně v šoku, že je něco tak nedůstojného možné. Nevím, jak si to vysvětlit, jestli je to Mynářovi s Nejedlým jedno, jestli mu to udělali naschvál, nebo se prostě jen snažili ušetřit,“ kroutí nad zcela neprezidentským aranžmá Lucie Stuchlíková.

Smutné kulisy dokresluje ještě jmenovka „PMZ“ načmáraná fixkou na zvonek a fakt, že na otevření kanceláře kromě novinářů a bývalého spolupracovníka StB Karla Srpa nepřišel vůbec nikdo. 

Lichotivé vysvědčení to pro tým kolem Zemana není ani ve srovnání s kancelářemi jeho předchůdců - Knihovnou Václava Havla a Institutem Václava Klause. Havel i Klaus měli navíc bohatý program, kdy cestovali, přednášeli, dávali rozhovory. To se od Miloše Zemana očekávat nedá.

„Zeman za sebou nemá žádný bohatý myšlenkový směr a jeho knihovna by neměla ani o co pečovat, o jeho přednášky nebo návštěvy také není zájem. Myslím, že ani do té kanceláře nikdo moc chodit nebude a brzy skončí v likvidaci stejně jako Strana přátel občanů Zemanovci,“ dodává Václav Dolejší.

Proč Miloš Zeman zakotvil v revíru pražské kavárny? Složí se Mynář s Nejedlým alespoň na schodolez? A jak by to dopadlo, kdyby v kanceláři seděla umělá inteligence? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole!

Vláda se poprvé dostala do opravdového sporu - pětikoalice se pře o penzijní reformu i konsolidační balíček.

„Je to cynické to takhle říct, ale válka na Ukrajině a krize paradoxně vládu přiměla držet při sobě. Ale teď už reformy nejde dál odkládat a rozdíly mezi stranami bublají na povrch,“ říká Lucie Stuchlíková.

Kabinet má poslední příležitost prosadit opravdu velké změny. Neblíží se žádné volby a příští rok už se - navíc s obstruující opozicí v zádech - začne krátit čas.

Vládní strany se zatím ale k dohodě na tom, kde vzít slibovaných 70 miliard, ani neblíží. Každá z partají totiž kalkuluje, co je klíčové pro jejich voliče. Na ministerstvu financí visí plachta s návrhy toho kterého koaličního partnera a avizované reformy se odkládají a odkládají.

„Já být vládou, tak to rovnou nechám na léto. Na dovolené vás tolik nepálí, že nebude důchod a i novináři jsou v oslabení,“ myslí si Václav Dolejší.

Zrušil by Václav venkov? Proč už se Lucie nemůže ukázat na lidoveckém sjezdu? A proč byste si měli dát pozor, komu posíláte zprávy? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!

Kdyby se Fialova vláda uměla poučit v minulosti, nikdy by se nepouštěla do tak riskantního podniku, jakým jsou změny sazeb daně z přidané hodnoty. Většina premiérů by mohla vyprávět.

Vladimír Špidla o tom, jak se mu málem zhroutila vláda kvůli přeřazení kondomů do vyšší sazby DPH. Mirek Topolánek o brutálním vydírání svých poslanců („Buď to schválíte, nebo okamžitě končíme!“). A nejvíc odstrašujících příhod by měl asi Petr Nečas, jemuž kvůli tomu dokonce padla vláda a tři straničtí kolegové skončili ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

Přesto nynější ministr financí Zbyněk Stajnura přichází s návrhem, jak „vyčistit“ nepřehledný systém DPH. Chce udělat ze tří sazeb jen dvě a přesunout některé položky do vyšší sazby - třeba vodné a stočné, vstupenky na kulturní i sportovní akce nebo točené pivo.

To vše v aktuální epizodě politického podcastu Vlevo dole probírají Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková. „Mě na tom překvapuje, že vláda v době rekordní inflace vlastně zvýšením DPH jen dál zvýší ceny,“ míní Dolejší.

Jenže možnosti měnit sazby DPH, která je největší a nejsnáze vybíranou daní, neodolá žádná vláda. Nebo aspoň pokušení přesouvat zboží a služby mezi základní a sníženou sazbou, což je někdy lidová tvořivost vydatně podpořená tlaky lobbistických skupin.

„Mně na tom nynějším návrhu vadí, že nejhůř dopadne na nejchudší lidi, protože jim zdraží nezbytné služby a zboží. Přitom vláda se furt holedbá, jak chce v těžkých časech cílit adresnou pomoc potřebným,“ zlobí se Stuchlíková.

Vyláme si na DPH zuby i Fiala? Je podle vás pivo alkohol? Pamatujete se na klausovské utahování opasků? A do jaké sazby by měly opasky patřit? Poslechněte si čerstvou epizodu politické talkshow!

Česká politika je poslední dobou tak nudná, že by u toho usnul nejen poslanec po obstrukční noci. Miloš Zeman se schovává v bungalovu v Lánech a z Andreje Babiše je prachobyčejný důchodce, co obráží demonstrace proti chudobě. Politický podcast Vlevo dole proto výjimečně zapátral u slovenských sousedů, kteří to mají v mnohém ohledu zábavnější.

Slováky čekají předčasné volby, ve kterých průzkumy pět let po smrti novináře Jána Kuciaka a pádu premiéra Roberta Fica prorokují vítězství - počkejte si - Robertu Ficovi. Jak je to možné a kam dali Slováci paměť, vysvětluje Adam Blaško, autor slovenského satirického podcastu o politice Piatoček.

„Igor Matovič vyhrál minulé volby na stejném principu, jako byl u vás Antibabiš. Buď jsi Fico, nebo Antifico. Jenže cokoliv vezme do ruky Matovič, na konci vypadá jako jeden obrovský guláš a zmatek,“ říká Blaško.

Zatímco Fico vede průzkumy, politická scéna se drobí. Od Fica se odpojil Pellegrini, od Matoviče Heger, rozdělili se i nacionalisté a do toho přichází Mikuláš Dzurinda se svou „spojovací“ koalicí, od které ale nehodlá vstoupit ani on sám. Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková se to pokoušeli alespoň nakreslit, ale v půlce se ztratili.

„Doteď jsme si mysleli, že politika je jako šachy. Ale Matovič ty figurky vzal, hodil je do vody a teď tady s nimi hrajeme vodní pólo. Všichni proti všem, nikdo se nechce s nikým spojit,“ dodává Blaško.

Dřív Češi Slovákům záviděli prezidentku Zuzanu Čaputovou, co jim můžou závidět po nástupu Petra Pavla? Možná alespoň to, že na rozdíl od nás pustili ženy z kuchyně a přijali euro.

Chtějí Slováci zpátky Andreje Babiše? Jak pokročilé znalosti statistiky jsou potřeba k popsání rodinných poměrů Borise Kollára? A proč mají slovenští náckové fixaci na vejce? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole!

Zatímco se vláda zabývá hlavně důchody, se téměř bez povšimnutí odehrává zásadní zlom: propad porodnosti. V roce 2002 se narodilo nejméně dětí za posledních 18 let, meziročně o 11 procent méně.

Jak je to možné, když zrovna loňský rok byl rekordní s počtem sňatků? Manželství se vrací do módy, ale bez dětí? Proč vlastně, když každá vláda včetně té současné tolik mluví o prorodinné politice a aktivní podpoře rodin s dětmi? Jsou to snad jen sliby na papíře? Odpovědi hledají Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková v politickém podcastu Vlevo dole.

„Důvody propadu porodnosti teď všichni teprve zkoumají, hodně je v tom obava z budoucnosti. Někdo v tom vidí víc dopady války na Ukrajině, jiní covidovou pandemii, další ekonomickou krizi a nejvíc asi nedostupnost drahého bydlení. A svou roli jistě hrají nepředvídatelná opatření a pomoc od státu,“ myslí si Dolejší.

Od státu očekávají rodiče malých dětí především tři věci: dostatečný rodičovský příspěvek, možnost umístit dětí do školky a šanci pracovat alespoň na částečné úvazky. „V druhém a třetím bodě bohužel pořád patříme na chvost Evropy. Jako kdyby tady zahnízdila konzervativní představa, že žena má zůstat doma u plotny, pečovat o dítě - a o nic jiného se radši moc nezajímat,“ zlobí se Stuchlíková.

Můžete si dovolit děti? Kolik snesete feminismu v jedné epizodě podcastu? A měly by se rodičovské přídavky odvíjet od počtu jurečkovských výchovných pohlavků? Poslechněte si čerstvé vydání Vlevo dole!

Poslanci musí znovu rozhodnout, jaké budou mít platy. Za sněmovní evergreen, který se opakuje téměř každý rok, si ale mohou tak trochu sami. Protože neodolali pokušení udělat si u voličů očko populistickým gestem.

Aby se poslanci nemuseli neustále handrkovat o výši vlastních platů, zavedl se před lety automatický systém - platy se odvíjejí od průměrné hrubé mzdy.

„Jenže v dobách krize si poslanci platy několikrát zmrazili jako výraz solidarity. Když se pak měly zase rozmrazit, byli zaskočeni, skok jim připadal příliš velký, a aby nedráždili voliče, mrazilo se znovu. Ten problém se tím přitom jen posouval do budoucna,“ vysvětluje Václav Dolejší.

Kromě zmražených platů poslanci v průběhu let přišli o řadu výhod - například musí z náhrad odvádět pojištění, odstranily se některé duplicitní příspěvky. Průměrná mzda i důchody stoupaly rychleji než poslanecké platy.

Nikdo z politiků ale nemá odvahu voličům - zvlášť v dnešní době - říct, že zmrazovat dál nebude. A tak náš čeká další populistická debata, která nakonec problém stejně nevyřeší.

„A co takhle zrušit všechny ty náhrady, dát jim pořádný plat a jít aspoň na chvíli od toho?“ navrhuje Lucie Stuchlíková.

Proč poslanci v roce 2015 zůstali nevěřícně zírat na své výplatní pásky? Čím to, že Andrej Babiš objevil špenátovou polévku až v roce 2023? A jaký plat byste si navrhli vy? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!

Petr Pavel si od lednového zvolení až do březnové inaugurace užíval hlavně euforie a potlesku. Když ve středu oznamoval, že podepíše vládní zákon brzdící růst penzí, bylo vidět, že to pro něho nebyla jednoduchá chvíle ani atraktivní rozhodování.

Jak se nový prezident rozhodoval, proč se přiklonil k vládě, koho naštval, koho potěšil – téma pro Václava Dolejšího a Lucii Stuchlíkovou a rychlou epizodu politického podcastu Seznam Zpráv.

Co Petr Pavel oznámil po týdnech zkoumání kontroverzní novely?

„Myslím, že nejvíc času zabralo plánování, jak to celé zarámovat jako Chytrá horákyně: Dobře, podepíšu to, ale zároveň se od toho musím poněkud distancovat,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková. 

Naráží tak na Pavlův dodatek, že je nezbytné, aby zákon ještě přezkoumal Ústavní soud.

„Mám pocit, že poprvé poznal, zač je toho loket a že nebude jen ukazovat standartu z prezidentského balkonu,“ popichuje Václav Dolejší. „Dobře, že rýpl do vlády Petra Fialy, že by měla silně zvažovat zmrazení platů. Protože to zkrátka udělala pozdě a blbě,“ podotýká.

„Snaha se distancovat od vlády a jejího zákona byla velká. Sám Pavel vyjmenoval všechny protiargumenty, které pojmenovala i opozice. Ta deklarace, že se případně sám obrátí na Ústavní soud, mi ale už zaváněla alibismem,“ dodává Stuchlíková.

Čte Petr Pavel před spaním Sophiinu volbu, Chytrou horákyni, nebo Freudovy spisy? Jaký vkus má jeho manželka? A zařízli byste své babičce zvýšení důchodů? 

Pusťte si celý Reaktor.