Vltava

Zvukoví umělci Magdaléna Manderlová a Michal Kindernay se už rok věnují průzkumu řeky Opavy. Během procházek zaznamenávali zvuky vody i blízkého prostředí. Výsledkem je výstava v Galerii Cella, publikace, online zvuková mapa a vysílání na Radio Art Zone. V ArtCafé Agáty Hrnčířové popisují, jaké metody ke snímání zvuků využili, jak Opava vlastně zní, ale i to, co je akustická ekologie. Téma doplní zvukové ukázky a rozhovor s kurátorem spolku Bludný kámen Martinem Klimešem.

Saša Michailidis se ptá Zdeňka Freislebena, ředitele Památníku národního písemnictví, a Jonáše Zbořila, editora kultury serveru SeznamZprávy, publicisty a básníka. Příští týden se otevře v Petschkově vile v Praze Bubenči Muzeum literatury. Co se v něm návštěvníci o literatuře dozvědí nového? Jak bude vypadat stálá expozice, využívající i moderní technologie? A jak se vlastně vystavuje literatura?

Když se pěvkyně Gabriela Eibenová během covidové pandemie dozvěděla, že se „nesmí zpívat“, zdravě ji to rozčílilo a rozhodla se, že čas využije k organizaci nového festivalu. Jmenuje se Rosa Bohemica a spojuje dobovou hudbu se zajímavými místy. Festival probíhá nyní, stejně jako Eibenové další organizátorský počin, přehlídka tvorby J. D. Zelenky. Jak na starou hudbu reagují posluchači v Japonsku?

Saša Michailidis se ptá filmové publicistky a dramaturgyně Kateřiny Horákové a filmového a televizního publicisty Martina Svobody. Jaké paralely v zobrazování sexuálních vztahů a násilí nacházíme v online seriálu České televize Pět let a v americkém filmu Blondýnka o Marilyn Monroe? Jakou roli sehrálo v zobrazování žen hnutí MeToo? A jak v tomto směru působí česká tvorba při v porovnání s tou americkou?

Jorubská opera, nebo chcete-li jorubské hudební divadlo, se zrodilo ze setkání předkoloniální maškarády zvané egungun, kterou provozovali příslušníci etnika Jorubů z dnešní jihozápadní Nigérie, a křesťanských kantát, jež do Afriky přišly s evropskými misionáři.

„Mám pěkný vztah k přírodě, často vyrážím na procházky po polních cestách. Jejich melancholie a nenápadnost mi vyhovuje, vnímám paralelu se životem a cítím se na nich líp než třeba na cestách toskánských,“ říká Jaroslav Pulicar. Fotí už padesát let, a ačkoliv se stále považuje za amatéra, loni dostal od Asociace profesionálních fotografů cenu Osobnost české fotografie. Do konce října jeho práci vystavuje Dům umění města Brna a do Vizitky jej pozval Ondřej Cihlář.

Když se chci něco podstatného dozvědět o cizí zemi, nečtu o ní cestopisy, ale beletrii autorů, kteří z ní pocházejí. V divadle už to tak dokonale neplatí, protože je zvykem text dramatu interpretovat na současnou realitu místa, kde je hra uváděna. A přece jsem v poslední době zažila takové poznání reálií vzdálené země u divadelní inscenace: šlo ovšem o autorské divadlo. Inscenaci nazvanou 887 uvedl na mezinárodním festivalu Divadlo 2022 Kanaďan Robert Lepage.

Od 12. do 22. října se v Ústí nad Labem uskuteční už pětadvacátý ročník festivalu KULT, největší divadelní přehlídky v kraji. Proč festival původně začínal jako přehlídka filmů? Jak se proměňuje jeho dramaturgie a jak do ní zapadá letošní premiéra autorské site specific inscenace Deus Ex Machina, která se odehrává v kostele? Se zakladatelem festivalu Janem Kvasničkou, s ředitelkou přehlídky Lenkou Havelkovou a s režisérem Štěpánem Gajdošem si povídá Hanka Malaníková.

Saša Michailidis se ptá básnířky, překladatelky, fotografky a redaktorky Jitky Hanušové a básníka, novináře, fotografa a bývalého předsedy Asociace spisovatelů Ondřeje Lipára. Ačkoliv se sjezd Asociace spisovatelů odehrál už v polovině září, stále se diskutuje převážně v odborných kruzích o jeho přínosu. Kolem jakého tématu se rozvinula nejohnivější debata? Co hledat za absencí tzv. větších jmen? A jaké výzvy a úkoly čekají Asociaci v dalších letech?

Po mamince, ženě s italskými kořeny, zdědil režisér a ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek lásku k Itálii. Přes tatínka se zase dostal ke Karlu Čapkovi, na jehož psaní obdivuje schopnost všímat si spojitostí, které ostatní nevidí. Kromě divadla jej baví muzika, v domácím studiu si nahrává hlavně scénickou hudbu. S Markétou Kaňkovou ale ve Vizitce mluvil i o divadelních adaptacích filmů nebo o tom, co (ne)dokáže umělá inteligence.