Před dvaceti lety se Tomáš Körbl nastěhoval do domu, který pro něj a jeho rodinu navrhla výjimečná osobnost české architektury Alena Šrámková. Architektka, známá například budovou ČKD na Můstku v Praze nebo Fakulty architektury ČVUT, zemřela letos v březnu. Festival Den architektury proto část programu zaměřil na Poctu Aleně Šrámkové a nabídne i prohlídky tří rodinných domů, které navrhla. Poprvé proto svůj dům v Dolních Jirčanech otevře i Tomáš Körbl.
Šla jsem do Činoherního klubu a nehráli, představení bylo zrušeno kvůli onemocnění. Ale když už je člověk ve Smečkách, v ulici ústící na Václavák, je večer a má dost času, je na místě trochu se porozhlédnout. Smečky mají už od pradávna špatnou pověst jako ulice prostitutek a kriminálních živlů. Působí to tak i dnes, i když mě tu nikdo neohrožoval ani ode mě nic nechtěl.
Saša Michailidis se ptá Evy Klíčové, členky redakce Alarmu a Kamila Fily, šéfredaktora webu Kinobox. Pozadí událostí, minisérie Jana Hřebejka pro ČT, sklízí v médiích kritiku kvůli zpracování tématu sexuálních vztahů mezi pedagogy a studentkami. Právě na to, že někteří pedagogové zneužívají svého postavení, upozornili před časem studentky i studenti na uměleckých školách. Jak do celé situace zapadá aktuální série? Proč vyvolává tak silné emoce? Jde o nepochopení generací?
Dominantou pražského náměstí Jiřího z Poděbrad je přesně 90 let. Modernistický Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně Jože Plečnika byl postavený v letech 1928 až 1932. Ačkoli se hluboce věřící architekt Plečnik, od jehož narození letos uplynulo 150 let, nechal inspirovat starokřesťanskými vzory, navrhl odvážný kostel pro člověka moderní doby. Národní kulturní památkou provede zájemce o Plečnikovo dílo farář Jan Houkal, a to 1. října v rámci festivalu Den architektury.
Motto letošního ročníku festivalu Den architektury zní „Nebourej, transformuj!“ a jeho hlavním tématem jsou rekonstrukce a obnovy. Příkladem povedené transformace historického objektu v centru Prahy je i Středisko volného času Jednička, které vzniklo v památkově chráněné historické budově v Truhlářské ulici. Rekonstrukce byla dokončená loni a vyhrála soutěž Památka roku 2021, pořádanou Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
Stoupáme po klikaté silničce do kokořínských kopců, okolo krajina rozbrázděná zářezy v pískovcových skalách, jasné studené nebe, poprašek sněhu na polích. Vjezdu do vesnice vévodí dvě mohutné lípy, mezi nimiž je jako šperk zasazena chátrající barokní kaple svatého Václava. Za ní ovšem hnojiště a skládka betonových panelů.
Saša Michailidis se ptá střihače Šimona Špidly, jednoho z autorů dokumentu Good Old Czechs a Tomáše Stejskala, filmového publicisty serveru Aktuálně. Proč dokument o letcích RAF Františku Fajtlovi a Filipu Jánském sklízí tolik pozitivních reakcí? Může posloužit jako edukativní materiál pro mladou generaci? Jak se autorům pracovalo s archivy? A jak velkou roli hrají ve filmu ironické glosy obou hrdinů? Jak se podařilo skloubit filmový obraz s originální hudbou?
Bori je rituál posedlosti a transu. Jde o náboženskou předislámskou praxi Hausů ze severu dnešní Nigérie. Je založena na víře v existenci duchů, kteří mají vliv na lidské konání. Jde o jednu z nejodolnějších tradic, která dodnes v hauské společnosti přežívá, a to navzdory islamizaci ze strany muslimských Fulbů, kteří hauská území dobyli už v roce 1804.
Ve filmu Zátopek si Robert Mikluš zahrál komunistu Dostála, v rozhlasové hře Dilema Emila si roli prohodil s Václavem Neužilem a ztvárnil samotného slavného běžce. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvil nejen o natáčení vltavské rozhlasovky, ale také o náklonnosti k Shakespearovi, konzervativním divadelním publiku a natáčení minisérie Dukla 61. Do scénáře tehdy drobně zasahoval i Miklušův otec, který v OKD razil hlavní šachty.