Saša Michailidis se ptá Iny Truxové, zahradní architektky z Národního památkového ústavu, a Štěpánky Endrle, krajinářské architektky z ateliéru Šmídová Landscape Architects. Čím argumentují památkáři, když odmítají komunálním politikům vysadit například na náměstích více stromů? A co by pomohlo řešit podobné spory v době, kdy se města připravují na klimatickou změnu a je potřeba je ochlazovat?
„Velký hlemýžď“ je doslovný překlad bambarského slova koteba. A koteba je tradiční divadlo z Mali. Jedná se o jednu z předkoloniálních forem divadla provozovanou příslušníky bambarského etnika. A jde skutečně o divadlo, nikoliv o jeho vývojový předstupeň, který je dnes už překonán. Koteba je tradiční a zároveň moderní, současná činohra, která je v Mali populární natolik, že pro mnohé je synonymem divadla vůbec.
Michal Zahálka je vystudovaný divadelní vědec, v současné době se ovšem věnuje zejména překládání textů pro divadlo a o divadle z francouzštiny a angličtiny. O českých převodech francouzského klasicistního dramatu psaného rýmem alexandrín, který ho před lety zaujal při sledování Moliérova Misantropa, dělá doktorát. Do světa se zakrátko vydá jím přeložená muzikálová encyklopedie. Jak ve Vizitce řekl Ondřeji Cihlářovi, do českého prostředí by mohla přinést nové impulzy.
O tom, že na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách bude uveden i snímek Karla Kachyni Ucho, jsme už v Mozaice mluvili. Dnes dáme slovo řediteli Národního filmového archivu Michalu Bregantovi. Právě NFA totiž stojí za digitální restaurací zmíněné filmové perly.
Krátký cyklus portrétů duchovních osobností, jež mě inspirují na mé cestě, vrcholí buddhistickou učitelkou lamou Tsultrim Allione, jejíž vliv zasahuje i současnou psychoterapii. Nemýlí-li se Jung, a skutečně zodpovídáme-li po čtyřicítce za to, jak vypadáme, pak krásná a zářivá tvář sedmdesáti pětileté Tsultrim mnohé vypoví.
Náročné i zajímavé prostředí, tlak na úspěch, potěšení z kreativní spolupráce. Jaké výzvy a radosti přináší profese filmového producenta? Hosty ArtCafé Anny Herzy Tydlitátové jsou producentka krátkých hraných a animovaných filmů Kamila Dohnalová (společnost Last Films), producentka dokumentárních a animovaných filmů Zuzana Kučerová (Frame Films) a producent filmu Banger Kryštof Zelenka (Shore Points).
Saša Michailidis se ptá Ondřeje Austa, šéfredaktora webu Mediář a Edity Kudláčové, manažerky pro rozhlasovou sekci v Evropské vysílací unii (EBU). Důvěryhodnost, relevantní tvůrci a hosté, kvalitní zázemí pro živé vysílání při zásadních událostech – pokud toto veřejnoprávní rádio nabídne i v budoucnu, pak posluchače neztratí. Jak také efektivně využít podcastové vlny? A proč je v rozhlasové branži tak zásadním tématem poslech audia v autě?
„Jsem emotivní člověk a expresi mám v sobě. Při malování se cítím nejšťastnější, zapomínám na svět a jsem jako svobodné zvíře, které někam běží,“ říká Martin Salajka, jehož obrazy je do 2. října možné vidět v pražské Ville Pellé na výstavě Mimikry. S Markétou Kaňkovou mluvil ve Vizitce o tom, jak jeho rukopis ovlivnilo chování chameleonů, hodiny prosezené u rybářského prutu, podivuhodný obraz, který si jeho tatínek kdysi přinesl domů, i studia malířství na vysoké škole.
Jak brazilští výtvarníci vstřebávali moderní evropské vlivy a jak moc do dějin tamního výtvarného umění promluvily ženy? Na to se ptal Petr Šmíd profesora Pavla Štěpánka v posledním díle seriálu o brazilské kultuře, který uvádíme u příležitosti dvou set let brazilské samostatnosti.