Vltava

Kdo dnes v Brazílii píše o devastaci deštných pralesů a jak spisovatelé vzpomínají na dobu vojenské diktatury? Nejen na to se ptal Petr Šmíd v dalším díle seriálu o brazilské kultuře. V prvním díle jsme přiblížili, na jakých základech stojí současná brazilská literatura. V druhém díle se spolu s překladatelkou Šárkou Grauovou zaměříme na aktuální problémy a jejich reflexi v tamní literatuře.

Pokud měl některý brazilský kulturní fenomén opravdu celosvětový dopad, byla to moderní brazilská populární hudba. Bossa nova na konci padesátých a začátkem šedesátých let hýbala světem a slavnou píseň o „dívce z Ipanemy“ nazpíval nejen Frank Sinatra, ale i Eva Olmerová. Kde má ale tento fenomén své kořeny? O tom natáčel s expertem na brazilskou hudbu Milanem Tichým kolega Petr Šmíd, a to u příležitosti oslav 200. výročí nezávislosti Brazílie.

7. září roku 1822 byla vyhlášena brazilská samostatnost. U příležitosti dvousetletého výročí suverenity této země mapujeme vybrané fenomény z tamní bohaté kultury. Portugalista a hudebník Milan Tichý nás dnes provede brazilskou moderní populární hudbou. Rozhovor natočil Petr Šmíd.

Jak o dnešní Brazílii psali první objevitelé? Od kdy můžeme hovořit o svébytné brazilské literatuře a na jakých základech stojí? Nejen na tyto otázky jsme se ptali naší přední portugalistky a překladatelky Šárky Grauové v prvním díle vltavského seriálu o brazilské kultuře, kterým připomínáme 200 let nezávislosti Brazílie. Natáčel s ní Petr Šmíd.

Před mnoha lety jsem ve společenské rubrice jistého časopisu četl dopis čtenáře. Napsal ho muž malého vzrůstu, který se stěžoval, že vysocí muži mají zvláštní zálibu v tom nacházet si partnerky drobné postavy a na lidi, jako je on, už žádné vhodné ženy nezbývají. Dopis končil výzvou, ať vysocí muži přenechají malé dívky malým mužům.

Slouží P. Michal Podzimek.

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi. Hostem je Ruth Jochanan Weiniger.

Rád vzpomíná na vysokoškolské hodiny s teoretikem umění a fotografem Václavem Zykmundem, ale taky s Alenou Štěrbovou, která poutavě přednášela o rozhlase. „Tehdy by mě ani napadlo, že bych se v rozhlase mohl ocitnout i já,“ říká spisovatel a rozhlasový tvůrce Jiří Kamen, který nakonec na Vinohradskou třídu přišel o tři roky později, než začala vysílat kulturní stanice Vltava. Muže, který má na rozhlase rád svéráznou imaginaci a taky rychlost, do Vizitky pozval Michal Bureš.

Co se stane s poezií nebo i s prózou, když jí píšou výtvarníci, malíři, sochaři, performeři? Co se stane s obrazem, sochou, výtvarnou akcí, když je vytvářejí básníci? Odpovědi hledáme s básnířkou a performerkou Janou Orlovou, které letos vyšla kniha s názvem Neutečeš, a básníkem, spisovatelem a sochařem Viktorem Špačkem, který představí i svou letošní knihu povídek Čistý, skromný život.

Když se David Cysař prochází mezi návštěvníky jednoho z dobových divadelních představení, uváděných ve funkcionalistické Winternitzově vile, má prý pocit, jako když se prochází mezi předky. Díky práci Cysařova rodinného týmu sem dnes můžeme zajít na koncert či přednášku, o samotné vile a její historii pak vznikne film. David Cysař je totiž profesí kameraman, a i tom, proč se věnuje v podstatě výhradně dokumentu, mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.