Vltava

Podle Markéty Kaňkové je škoda, že NG v Praze a Slovenská národní galerie nebyly schopné zajistit během rekonstrukce společného pavilonu pronájem jiných prostor: „Máme talentované umělce, kteří chtějí a měli by prezentovat své nápady na prestižní světové akci, ale aktuálně nemají kde.“ Rychlá rekonstrukce by byla vhodná i proto, že pavilon je na luxusním místě, kolem kterého projde nejvíce návštěvníků, doplňuje Pavla Melková. A co si letos v Benátkách určitě nenechat ujít?

Otevření rekonstruovaného paláce Procuratie Vecchie architekta Davida Chiperfielda i výstavy Louise Nevelson se odehrálo letos v dubnu, současně se zahájením uměleckého bienále v Benátkách. A to, co spojuje přístup obou autorů, bychom mohli nazvat asambláží prostoru.

Oceňovaná polská reportérka a prozaička Małgorzata Rejmer se po své analýze rumunské společnosti poznamenané Ceauşescovým režimem vydala do Albánie. Výsledkem je kniha Bláto sladší než med vydaná v nakladatelství Větrné mlýny. Nejen o ní, ale i o tom, jaký má život v nesvobodě vliv na osud obyčejného člověka nebo v čem byla hrůzovláda diktátora Envera Hodži jiná než totalita v Polsku, si s autorkou povídala redaktorka Mozaiky.

Ve městečku Meudon na periferii Paříže žije dnes již 93-letého designér Dirk Jan Rol. Setkáním s ním se mi splnil sen, který jsem plánoval již několik let. Dirk Jan Rol je totiž jednou z mála žijících legend francouzského poválečného modernismu. Se svou ženou Janine Abraham se věnoval od roku 1952 především návrhům nábytku a svítidel. Společně experimentovali s materiály a novými typologiemi. Byli výraznými představiteli francouzského designérského idealismu poválečné éry.

Je to podivné jaro. Jdu lesem u nás v horách a neslyším ji – vodu sbírající se z tajícího sněhu a zurčící ve stružkách a v potůčcích, prorážející si cestu mezi kořeny a mechem, rozrývající zanesené brázdy. Bývala s touhle dobou v roce spjatá, jak se závěje sesedaly, průsvitněly a rozpouštěly se. Letos se nemá co rozpouštět. Bude to krušný rok.

„Hned na začátku války na Ukrajině jsem po večerech po domluvě se zástupci nakladatelství RANOK v Charkově stahoval jejich data a zálohoval je na bezpečných místech. Jsme schopni zařídit i tisk učebnic, ale čekáme na představu MŠMT,“ říká Adam Jelínek, zástupce plzeňského nakladatelství Fraus. Obrovský zájem o knihy v ukrajinštině potvrzuje i Michael Fiala z Městské knihovny v Praze: „Půjčuje se téměř všechno, co máme ve fondu. Momentálně jde o 300 až 400 titulů.“

Film si sám řekne, jakou hudbu potřebuje, stačí mu naslouchat, míní hudební skladatel a autor soundtracků k zejména dramatickym a akčním filmům, baletním a divadelním představením Elia Cmiral. Jak ve Vizitce řekl, hudební i vizuální nápady k němu přicházejí i ve snu a taky během procházek. S Markétou Kaňkovou mluvil ale hlavně o milnících své životní cesty, která vedla ze Zlína přes Švédsko do Kalifornie.

Druhý díl seriálu o Karlu Ančerlovi nám přiblíží jeho cestu z Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha přes Terezín do Osvětimi.

Jaké bylo domácí působení dirigenta Karla Ančerla u České filharmonie?

Připomeňme si Ančerlovy zahraniční aktivity s Českou filharmonií.