Vltava

Odvedl podcast Sádlo, který zpěvačka a performerka Ridina Ahmedová věnovala problematice tlaku na ženský vzhled a přijetí vlastního těla, svou práci? Na zhodnocení je podle ní ještě brzy, téma teď každopádně zpracovává dál. Na podzim plánuje zapojit do diskuse o lidské úctě také děti ve školách. „Nikdo zkrátka nemá povinnost odpovídat představám druhých,“ řekla ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi.

Původně měla být prozatím vůbec nejrozsáhlejší výstava díla designéra, architekta a pedagoga Josefa Hoffmanna otevřena ve vídeňském muzeu užitého umění MAK již v průběhu roku 2020, kdy se slavilo 150 let od jeho narození. Pandemie nakonec otevření odsunula až na 15. prosince loňského roku. Milovníci umění se ale dočkali a výstava s názvem Josef Hoffmann: Progress Through Beauty představující téměř 60 let Hoffmannovy kariéry bude k vidění až do 19. června 2022.

Současný svět je někdy tak přehledný. V roce 2021, například, vyšly v Čechách a na Moravě jenom dvě knížky, které stojí za pozornost. Ani jedna z těch dvou – abych byl přesný – nevyšla na Moravě. Tou první – která je navíc mnohem, mnohem lepší nežli ta druhá – jsou básně, prózy a dramatické texty Gerharda Rühma, co pro nakladatelství Rubato přeložil Pavel Novotný.

Výzvy moderních měst, problémy dostupnosti bydlení a teorie architektury a urbanismus – to je parketa nové rektorky Akademie výtvarných umění v Praze. Maria Topolčanská by se ve své pozici ráda zaměřila na otevřené diskuse a taky na to, aby se škole dařilo ohodnotit a dlouhodobě udržet kvalitní pedagogy. Ve Vizitce o tom mluvila s Markétou Kaňkovou.

Letos uplynulo sto let od chvíle, kdy v Paříži spatřil světlo světa román Odysseus. Dílo, které bylo původně britskou cenzurou zakázáno, je dnes považované za milník v dějinách románové tvorby. Čím je tato Joyceova parafráze homérského mýtu přitažlivá i sto let po svém vydání zajímalo Petra Šmída.

James Joyce opustil rodný Dublin ve svých dvaceti letech a až do své smrti ho navštěvoval pouze sporadicky. Literárně však irskou metropoli nikdy neopustil. Není proto divu, že svůj literární debut pojmenoval Dubliňané. Čím ho tohoto město a jeho obyvatelé fascinovali se dozvíte v dnešním díle vltavské minisérie.

Štěpán hrdina – tak se jmenoval původní rozsáhlý román, který psal James Joyce v letech 1900 až 1905. Podstatně stručnější přepracování knihy dnes známe pod titulem Portrét umělce v jinošských letech a právě toto poloautobiografické dílo představíme ve třetím díle seriálu, který při příležitosti 140. výročí narození Jamese Joyce připravil pro Vltavu Petr Šmíd.

Považovat Joyceovo dílo a jeho recepci za plně uzavřenou kapitolu by byla chyba. Vždyť jeho finální opus Plačky nad Finneganem stále čekají na český překlad. Ve světě jsou přitom stále překládány a našly druhý domov ve světě internetu. „Ne, Plačky nebyly napsány pro internet. To internet byl vynalezen proto, abychom mohli číst Plačky,“ cituje David Vichnar oblíbený výrok Joyceových příznivců.

James Joyce platí za jednoho z největších inovátorů moderní prozaické tvorby. U příležitosti 140. výročí narození – tohoto původem irského spisovatele – si s anglistou a překladatelem Davidem Vichnarem v pětidílném seriálu připomeneme Joyceova klíčová díla i životní osudy.

Když před několika lety oznámilo společenství Plum Village ve Francii, že zenový mistr Thich Nhat Hanh požádal vietnamskou vládu, aby mu umožnila se vrátit domů z exilu, plakal jsem skoro hodinu v kuse. Bylo zřejmé, že se Thay – učitel, jak mu přezdívali jeho žáci, vrací domů zemřít. Ale pak to pár let vypadalo jako zenové šibalství, protože mistr pořád nikam neodcházel, ale z Vietnamu ho už nešlo dostat pryč.