Vltava

Když Miroslav Pospíšil zrovna nesedí nad architektonickými projekty, rád běhá anebo hraje fotbal. Právě z fotbalu si bere do práce inspiraci: dlouhodobě úspěšný může být jen ten, kdo dá na týmovou spolupráci. Jeho olomouckému Ateliéru R nedávno vynesla Českou cenu za architekturu za rekonstrukci hradu Helfštýn. Nejen o ní mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Do časů první republiky se rozhodla vzít dětské čtenáře spisovatelka Daniela Krolupperová, oceňovaná autorka knih pro děti, která působí také jako tlumočnice a překladatelka ze severských jazyků. Její nová kniha nese název Labutí dům a s ilustracemi Evy Chupíkové ji vydalo nakladatelství Mladá fronta, které nyní pokračuje ve své činnosti pod střechou nakladatelského domu Albatros Media.

Má to být ranní úvaha, ale někdy se člověku vůbec uvažovat nechce. Už dva měsíce chodím na své cestě z domu na zastávku kolem jednoho baru. Říkám bar, ale vypadá spíš jako klubovna – dvě malé místnosti, obyčejné dřevěné stoly, nic zvláštního. Přes den tam je zavřeno, otevírá se až večer.

Ředitel Národního divadla Jan Burian prodloužil do konce srpna 2026 mandát uměleckému šéfovi baletu Filipu Barankiewiczovi. Oceňuje jeho kvalitní, inspirativní působení. Vidí to stejně i odborníci? Je balet Národního divadla pod vedením Filipa Barankiewicze tím, který udává trendy v oblasti tance u nás? Může se soubor zařadit mezi evropskou baletní špičku? Veronika Štefanová se ptá tanečních publicistů Lucie Dercsényiové a Josefa Bartoše.

Na vrchu zvaném Hradiště, který se tyčí nad pražskou Zbraslaví, se nachází Národní kulturní památka Hradiště a keltské oppidum Závist. Jeho pozůstatky v minulosti odhalila řada archeologických průzkumů. Odkryvy akropole rozprostírající se na vrcholu kopce, byly roku 2005 zakonzervovány (zavezeny zeminou), čímž veškerá péče o evropsky významnou archeologickou lokalitu skočila. Nad problematikou se zamýšlí Jakub Potůček.

Čestmír Huňát nedávno dostal Cenu ministerstva kultury za přínos k rozvoji nekomerční hudby a aktivity okolo sdružení Unijazz, jehož je spoluzakladatelem a předsedou, postupně předává mladším. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvili například o tom, jak se boskovičtí obyvatelé na začátku 90. let obávali festivalu, který vznikl právě na podporu tamní židovské čtvrti.

Pražská Národní třída se i letos stane hlavním dějištěm oslav 17. listopadu. Na návštěvníky budou čekat pouliční výstavy, světelné instalace nebo audiovizuální projekce. Tradiční srdce oslav – pietní místo, kam si lidé budou moci přijít zapálit svíčku, dostane po vzoru loňska také online podobu. V Knihovně Václava Havla proběhnou mezigenerační debaty mezi rodiči a dětmi. Tohoto speciálního programu se zúčastní například Antonie Formanová a Josef Trojan se svými maminkami.

S největší radostí tě doprovodím, paní,půjdeš-li tam, kam půjdu jáZde, na konci života,pod matným sluncem plným nočních můra much,mám svůj mahagonový stůls promenádou, pivovarem, restauranty,s nádražím, hotelem, činžovními domya pokojovou palmouTeď, když je večer, vítr uléháa přikrývá se novinami

Oslava 17. listopadu jako připomínka hodnot, které nejsou samozřejmostí. Jaké slepé skvrny si vytváříme v naší kolektivní paměti a proč je holocaust vzduchem Evropy, který stále dýcháme? V Akcentu s Petrou Kultovou hovoří spisovatelka Radka Denemarková o svém novém eseji z knihy Jako by se to všechno stalo včera. A dále spisovatel a dokumentarista Fedor Gál s hudebním skladatelem Miroslavem Tóthem představují hudební projekt Black Angels Songs a aktuálním politickým apelem.

Dramaturg Literární soutěže Františka Halase Vojtěch Kučera představil proměny, jakými soutěž za dobu své existence prošla, i její poslání dnes. Laureátem 49. ročníku se stal Rostislav Šíma, který převzal i Zvláštní cenu Klementa Bochořáka spojenou s příslibem vydání básnické sbírky. Uznání poroty dále získaly básnířky Pavlína Štěpánka Borská, Marta Krausová a Anna Řezníčková. Více v ArtCafé Anny Luňákové o mladé básnické generaci v konfrontaci i dědictví Františka Halase.