Vltava

Tentokrát se projdeme po místních hospodách. Autor cyklu Tomáš Pilát mluvil na toto téma se starostou Městské části Praha 11 Jiřím Dohnalem, a nejdřív s kronikářem Jižního Města, historikem a spisovatelem Jiřím Bartoněm.

Devátá část je věnovaná školství, především tomu uměleckému. Jednou ze zdejších renomovaných kulturních institucí je totiž i Základní umělecká škola Jižní Město. S její historií a současností nás seznámí ředitel školy František Hlucháň. Nejdříve ale o školství základním. To je totiž, podle starosty Městské části Praha 11 Jiřího Dohnala, pro Jižní Město zásadní.

Jak se v projektu územního plánu pražského Jižního Města pracovalo s uvažovanou dálicí? A jak mělo vypadat centrum této městské čáti? O tom hovoří architekt Jiří Lasovský.

Z původně nesmělých kulturních počinů dnes na pražském Jižním Městě vyrostlo několik významných kulturních institucí. Jednou z nich je i opatovská pobočka Městské knihovny v Praze. Když nepočítáme ústřední knihovnu na Mariánském náměstí, je ta opatovská pobočkou největší. Odpovídá tomu i rozsah služeb, které nabízí. I o tom bude řeč v sedmé části cyklu Tomáše Piláta věnovaného pražskému Jižnímu Městu.

První část seriálu je věnována především památkám. Historik, spisovatel a kronikář Prahy 11 Jiří Bartoň dokonce jedné z nich předpovídal i společenský význam.

Šumavská příroda, hvězdy nad hlavou a spacák pod ní. Romana Szpuka znají čtenáři hlavně jako jednoho z hrdinů knihy Raději zešílet v divočině. Život stranou od davů naplňuje vysněnou prací na churáňovské meteorologické stanici, častým putováním přírodou, focením, psaním básní a také výtvarným uměním. „Jsem samouk, ale baví mě to. Kresba a grafika mi odlehčují od slov,“ řekl ve Vizitce Markétě Kaňkové.

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla druhé poloviny dvacátého století do různých koutů světa. Od ideologie posunul divadelní tvorbu zpět k imaginaci, a stal se tak předním představitelem uměleckého divadla s jasně vytyčeným cílem – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí. Tvorbě i osobnosti Otomara Krejči je věnován nový seriál Mozaiky.

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla do různých koutů světa. Ve své tvorbě si vytyčil cíl – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí.

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla druhé poloviny dvacátého století do různých koutů světa. Od ideologie posunul divadelní tvorbu zpět k imaginaci, a stal se tak předním představitelem uměleckého divadla s jasně vytyčeným cílem – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí. Tvorbě i osobnosti Otomara Krejči je věnován nový seriál Mozaiky.

Režisér Otomar Krejča šířil věhlas českého divadla druhé poloviny dvacátého století do různých koutů světa. Od ideologie posunul divadelní tvorbu zpět k imaginaci, a stal se tak předním představitelem uměleckého divadla s jasně vytyčeným cílem – dostat se skrze umělecký výraz k ryzí podstatě lidského bytí. Tvorbě i osobnosti Otomara Krejči je věnován nový seriál Mozaiky.