Vltava

Poprvé jsem na jméno galerie Éric Philippe narazil před více jak deseti lety při studiu méně známých amerických designérů druhé poloviny minulého století. V portfoliu pařížské galerie mě tehdy zaujala tvorba Paula Lászlá, původem maďarského architekta, který ve třicátých letech emigroval do USA a usadil se v Los Angeles. Jeho dekorativně-organická autorská tvorba se stala během padesátých let oblíbenou zejména u kalifornské filmové smetánky.

Ta kniha má velikost zhruba poštovní pohlednice, pokud si pohlednice ještě pamatujete. Na rubu pohlednic životní příběhy tří žen, komplikované a nejednoznačné. Nedivím se, že mi do schránky dorazily teprve tři desetiletí po listopadu 89. Doposud měly přednost jednoznačnější portréty dobra a zla.

Izraelská dramatička, scénáristka a herečka Hadar Galron se u nás proslavila hned svou prvotinou Mikve, následovaly inscenace Tajemství a Pískej. Nejnověji je k vidění v Divadel F. X. Šaldy její hra Moje první židovské Vánoce napsaná přímo pro tuto scénu. Jak se píše zahraniční autorce drama zasazené do českého prostředí? A jak se prolíná česká a židovská identita? Na otázky Jakuba Čermáka odpovídají Hadar Galron a režisér Petr Svojtka.

TěloCIRK je inovativní pedagogický projekt, který spojuje cirkusovou pedagogiku a hodiny tělesné výchovy. Centrum pro nový cirkus CIRQUEON jej realizuje od září na čtyřech pražských školách. Vzniká i metodika určená zejména pro pedagogické pracovníky, díky které budou moci smysluplně zařadit cirkusové disciplíny do výuky. V ArtCafé Jitky Kostelníkové představili vize TěloCIRKU Adam Jarchovský a Kateřina Klusáková z CIRQUEONU a učitelé Kateřina Honzajková a Martin Niklas.

Jak se na pražském Jižním Městě daří moderní architektuře? A co se zdejšími budovami, které přestaly plnit svoji funkci?

Tomáš Pilát mluvil s Jiřím Dohnalem, starostou Městské části Praha 11, která v zásadě odpovídá území Jižního Města, nejdřív o zvláštnostech zdejšího života a specifikách této oblasti obecně. Jak uslyšíme, Jižní Město není zdaleka jen "noclehárnou" nebo, jak se dříve posměšně říkalo, městem králíkáren. Jde o území plné zeleně i kulturních možností.

Cyklus Tomáše Piláta věnovaný pražskému Jižnímu Městu v souvislosti s padesátým výročím začátku jeho budování a pětačtyřicátým výročím nastěhováním prvních obyvatel. Územní plán Jižního Města vznikal koncem šedesátých let minulého století a stál za ním architekt Jiří Lasovský. Právě on je protagonistou třetí části seriálu.

První výkopy budoucího Jižního Města byly učiněny v roce 1971, tedy přesně před padesáti lety. Jak se obyvatelé původních obcí Chodov a Háje dívali na to, že budou přičleněni k budoucímu velkému sídlištnímu komplexu? Tomáš Pilát mluvil se starostou Městské části Praha 11 Jiřím Dohnalem a s historikem, heraldikem a kronikářem Prahy 11 Jiřím Bartoněm.

V osmé části se vypravíme do Komunitního centra Matky Terezy. Autor seriálu Tomáš Pilát mluvil s obyvatelkou sídliště Karlou Vladíkovou a především s ředitelkou Komunitního centra Matky Terezy Karin Jurákovou. Nejdřív o potřebě nového církevního centra na Jižním Městě. Stávající (a stále funkční) kostel svatého Františka z Asissi na Chodově, postavený v roce 1938, přestal totiž po vzniku Jižního Města s osmdesáti tisíci obyvateli kapacitně vyhovovat.

Tentokrát se projdeme po místních hospodách. Autor cyklu Tomáš Pilát mluvil na toto téma se starostou Městské části Praha 11 Jiřím Dohnalem, a nejdřív s kronikářem Jižního Města, historikem a spisovatelem Jiřím Bartoněm.