Vltava

Téměř všichni už nějakou dobu nosíme po kapsách skoro dokonalé fotografické aparáty, kterými pořizujeme tzv. postdigitální fotografie. Co tyto snímky způsobují, jak je máme chápat a co o nás prozrazuje digitální kultura? Na otázky Terezy Špinkové odpovídají teoretička vizuální kultury, badatelka a pedagožka Andrea Průchová Hrůzová a hudební publicista Pavel Turek.

Stavba lorety byla v Hájku zahájena v roce 1623 na pozemku hrabat Žďárských, a to přímo v jejich oboře, která do té doby sloužila jako bažantnice. Kapli Žďárští postavili pro sochu Černé matky Boží a vysvěcena byla arcibiskupem Harrachem o dva roky později, v roce 1625. Podle doložených dokumentů se tu velice brzy začali scházet věřící, a to jak prosebníci, tak děkující, kteří sem chodili za pannou Marií na poutě.

„V době kolektivizace byla cesta rozorána a neexistovala,“ popisuje při chůzi z Litovic do Hájku předsedkyně spolku Poutní Hájek Kateřina Pařízková. Cesta vede mezi poli, odkud je k vidění i České středohoří. „Po revoluci se ale okolní obce rozhodly, že cestu obnoví. Spolek Hostivít tady pak vysadil nádhernou jednostrannou lipovou alej. Takže nejen kaple zdobí krajinu, ale i alej.“ Dohromady má teď alej, kterou dosazovalo město Hostivice, 4 kilometry.

Ještě před samotnou Hostivicí, prakticky na hranici s Prahou, mohou turisté či poutníci spatřit dvě kapličky – kapli číslo 11, která je přímo pod křížením dálnice D6 a pražského okruhu, na poměrně rušném místě, a pak kapli číslo 12 na ulici Čsl. Armády. Pak poutníky čeká relativně dlouhý kus cesty, kdy nepotkají kapli žádnou – už totiž nestojí.

Na sjezdu z dálnice R6 na Pražský okruh vás možná jako řidiče překvapí pohled na kapličku, která stojí pod složitým silničním křížením. Právě tady se turista či poutník poprvé ocitá mimo hlavní město. Kapli číslo 11 při rekonstrukci před několika lety otočili do původního správného směru – na jih. Nejlépe je kaple dostupná autem (lze zaparkovat přímo u ní) anebo autobusem. Složité silniční křížení prakticky neumožňuje průchod chodcům.

O kapličky pečují ze zákona majitelé pozemků, na kterých stavby stojí – to znamená Praha 6, Praha 17, Hostivice a Červený Újezd. „Spolek Poutní cesta Hájek se pak stará o to, aby byly stavby skutečně opečovávány, pořádá veřejné sbírky, o jejichž výtěžek se pak s institucemi dělí, a přispívá tak na jejich opravu,“ říká kurátorka sbírkových a mobiliárních fondů Národního muzea a předsedkyně spolku Kateřina Pařízková, která upozorňuje, že péče o kapličky není snadná.

Ve věku 84 let dnes zemřela herečka Nina Divíšková. Její jméno si spojujeme se slavnou érou pražského Činoherního klubu, ale vytvořila i celou řadu výrazných filmových, televizních i rozhlasových rolí. Poslechněte si, jak legendární herečku viděl Jan Kačer.

Desky vydává, jazzové skladby píše a v Česku i po světě od šedesátých let koncertuje kontrabasista a skladatel Petr Kořínek. Hrával s těmi nejlepšími – Karlem Velebným, Karlem Růžičkou či Lacem Deczim, dnes spolupracuje také s o dvě generace mladšími hudebníky. A nyní dokončil svou čtvrtou svitu inspirovanou svatým Norbertem. I o ní mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Nepřehlédnutelná dominanta z režných cihel – to je radnice stojící na Mírovém náměstí v ostravských Vítkovicích. Vítkovice jsou bývalé město, roku 1924 připojené k Moravské Ostravě, od listopadu roku 1990 jsou ostravským městským obvodem. Na náměstí se ční opravená radnice postavená v letech 1901 až 1902 v duchu pozdního historismu s prvky severské pozdní gotiky a renesance.

První zmínky o Staré radnici – dnes sídle Ostravského muzea – sahají do 30. let 16. století. Budova staré radnice tvoří dominantu hlavního ostravského, dnes Masarykova, náměstí. Budova radnice přečkala velké požáry ve městě – v roce 1556 a 1675. V roce 1727 byla její věž přestavěna do barokního stylu. O sto let později ji zasáhl blesk a vypadalo to, že bude zbourána. Díky podpoře měšťanů byla ale důkladně opravena.