Vltava

Městys Polská Ostrava usiloval kolem roku 1900 o novostavbu radnice. Na základě soutěže byl vybrán návrh Viktorina Šulce, který vycházel z tvarosloví české renesance. Této stavbě je věnován třetí díl seriálu o ostravských radnicích, kterým provází historik architektury Martin Strakoš z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Jako novodobý maják se tyčí nad Ostravou věž Nové radnice z let 1923–1930. Budova byla postavena v duchu moderny, funkcionalismu i nového klasicismu. V architektonické soutěži na novou budovu radnice Moravské Ostravy zvítězil brněnský architekt Vladimír Fischer. Na realizačním projektu spolupracoval s dvojicí ostravských stavitelů Františkem Kolářem a Janem Rubým.

Přívoz získal na významu roku 1847 zprovozněním železniční trati Vídeň-Krakov. Výstavba obce v souvislosti s industrializací Ostravska zde ale probíhala spíše nahodile. Až v roce 1893 oslovil obecní výbor vídeňského architekta Camilla Sitteho, aby vypracoval regulační plán nového centra Přívozu na volných pozemcích nedaleko železniční stanice. Camillo Sitte je také autorem architektonického návrhu místní radnice.

Dám vám hádanku. Které je nejčastější české příjmení? Určitě jste se nenechali nachytat a odpověděli správně, že Nováková. Paní a slečen Novákových je skoro o tisíc víc než pánů Nováků. Nebo aspoň bylo k roku 2016, kam sahá statistika zveřejněná na stránce Kdejsme.cz.

Irsko, Francie nebo Velká Británie. Kdo v posledních letech udává směr v evropské animované tvorbě a jakou roli hrají v animaci streamovací platformy? Ptá se Pavel Sladký u příležitosti Mezinárodního festivalu animovaných filmů v Annecy a libereckého Anifilmu. Odpovídají historička a teoretička animovaného filmu Eliška Děcká a Pavel Horáček, programový ředitel Anifilmu.

Káže kazatel Daniel Kvasnička.

Celý život se kameraman Martin Štrba věnuje přenosu slova do obrazu. Během pandemie koronaviru se ale role otočila, obrazy ze své hlavy se pokouší přepsat do slov. Pracuje totiž na autorské knize. Jeden z pracovních názvů zní Lovestory se smrtí, řekl mimo jiné ve Vizitce Markétě Kaňkové. Mluvili spolu o jeho cestě z Bratislavy do Prahy, o Hořícím keři, Šarlatánovi i o bolesti po odchodu syna Šimona.

Mrazivě satirický duet předvede v rámci festivalu Tanec Praha italské duo – Ginevra Panzetti a Enrico Ticonni v inscenaci Harleking. Postava Harlekýna z italské commedia dell’arte se stala inspirací i předobrazem. Z čeho v inscenaci Harleking vyvěrá pocit pobavení i mrazení zároveň?

Každý prý má – a třeba v roce 1997 to názorně ukázal Zelenkův snímek Knoflíkáři – nějakou tu libůstku, zvláštnost nebo soukromou posedlost, s kterou se nepyšní, ale která ho jednoznačně odlišuje od ostatního lidstva. Někdo trhá hýžděmi knoflíky z čalounění, někdo pije kafe jedině studené a z hrnečku se Včelkou Májou a někdo si v tramvaji sedá zásadně na šedivou sedačku.

Jak se daří nezávislé kulturní scéně na Slovensku? Zavlažuje ji kromě osobního nadšení také státní podpora? A jak udržet divadlo na vesnici s tisícovkou obyvatel? Na otázky Jakuba Čermáka odpovídají Marek Adamov, ředitel kulturního centra Stanica Žilina-Zárečie a Nové synagogy, který v rámci své cesty CykloKulTúra strávil měsíc na kole objížděním nezávislých kulturních center. Druhým hostem je Michal Ditte, dramaturg ojedinělého vesnického divadla Potoň z Bátovců.