Jak to zařídit, aby se učitelé i studenti cítili na škole dobře a věděli, že v případě potřeby se mohou se svými pocity a potřebami obrátit na někoho kompetentního? Pražská FAMU, jejíž rozepře v posledních letech často prosakují do veřejného prostoru, se nově vydala cestou školní ombudsmanky. S Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou mluvil ve Vizitce Ondřej Cihlář.
Pojem všednost nabyl za poslední pandemický rok nových rozměrů. Jak se změnil pohled na všední věci? Všímáme si lépe toho, co nás obklopuje? Co bydlí v našich domovech?
Archetyp býka a 3000 litrů vody dominují inscenaci Transverse Orientation řeckého choreografa, režiséra a vizuálního umělce Dimitrise Papaioannou. V popředí jeho nejnovějšího díla stojí světlo, krása i síla lidského těla. V České republice budeme moci dílo řeckého ikonického umělce Dimitrise Papaioannou vidět vůbec poprvé, a to v rámci festivalu Tanec Praha na Nové scéně Národního divadla.
Architektura a design vždy patřily k sobě. Po nástupu modernismu byla všestrannost a komplexnost návrhu nepostradatelnou součástí architektonické praxe. Většina hlavních představitelů moderní architektury dvacátého století se neméně intenzivně věnovala návrhům nábytku nebo jiných předmětů. V současnosti se ale výrazná všestrannost architektů vytratila. Standardizované prvky jim umožnili vybírat nábytek a další funkční prvky interiérů z katalogů.
Vyjmenovat krásné krajiny Jižních Čech je nemožné. Půvaby jsou součástí zdejší krajiny stejně jako její historie a památky. Předchozí generace historiků se nebála ve svých spisech o krásách hovořit téměř básnickým jazykem.
Kvalitní architektura vesnic je jen špičkou ledovce, píše literární dokumentaristka Michaela Hečková ve své knize Možnosti vesnice. V obci Trojanovice na turistické cestě k Pustevnám se této pomyslné mety podařilo dosáhnout díky spolupráci starosty Jiřího Novotného s architektem Kamilem Mrvou. Je monopolní hospodářská soutěž vhodnou cestou, jak zlepšit estetiku obce? A jak si vesnice v beskydském podhůří vedou v porovnání se zbytkem republiky? ptá se Magdaléna Medková.
Co spojuje graffiti a fotbalové fanoušky? Umělec Renz má jasno – vášeň. Při své poslední akci proto spojil příjemné s užitečným. A zatímco maloval na zeď, fanoušci klubu Olympique Marseille v rámci vernisáže uspořádali potravinovou sbírku pro lidi bez domova. Za projektem stojí dvojice umělců, které jsme si představili v předchozích dílech – Stéphane Moscato a Germain Prévost, kteří se snaží hledat inovativní cesty ve streetartovém hnutí.
Umělec Germain Prévost alias IPIN byl vždy fascinovaný architekturou a urbanismem. Ve své pouliční tvorbě se proto inspiruje přirozenými linkami prostředí, které často vylepší o malý detail – tečku, čárku nebo vlnovku, což často změní celý kontext. Jeho diváci proto musí být velmi pozorní, aby jim neunikl žádný detail.
Udělej si sám a narušuj zažité pořádky – těmito hesly se řídí francouzský umělec Stéphane Moscato. Ve své tvorbě se inspiruje svým punkovým mládím, kdy si vylepšoval oblečení nášivkami nebo vyráběl plakáty na koncerty kapel, které sám pozval. Punkrockovou atmosféru se dnes snaží přenést do ulic, kam umisťuje koláže postav se zvířecími hlavami, jež beze sporu vytrhnou kolemjdoucí z každodennosti…
Velké fresky zvířat i mizejících řemesel tvoří na zdi umělec Alberto Ruce. Pochází ze Sicílie, ale teď žije ve Francii, a tak je možná trochu nostalgický po domově. Ve své tvorbě upozorňuje na problematiku vylidňování sicilských vesnic, protože se obává, že s lidmi odejdou i tradice a kus historie.