Díla Mademoiselle Maurice na ulici není možné přehlédnout. Umělkyně se proslavila tím, že zdobí města obřími duhovými kolážemi, které jsou poskládané ze stovek papírových origami.
Výstavu starých map ve vztahu ke vzácné Müllerově mapě Čech chystá na letošní léto do Muzea Broumovska Petr Bergmann – muž, který svou fascinaci Broumovskem a krkonošskou oblastí přetavuje v tematické knihy, rozsáhlou sbírku artefaktů a navazující výstavy. O své životní cestě do Broumova se zastávkami v rockové Praze devadesátých let i v thajském klášteře mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
V posledním zastavení pak Miroslav Balaštík popisuje velké téma vztahu Milana Kundery k jeho rodnému městu – k Brnu. Pro autora zůstává Brno „jeho“ městem.
Ve čtvrtém díle rozhlasového cyklu Miroslav Balaštík vysvětluje, v čem je vztah Milana Kundery k jeho někdejší vlasti komplikovaný a proč je tradičně tématem různých dohadů a spekulací.
Klíčovou osobností v pozadí Kunderovy tvorby je jeho manželka Věra. Ta autorovi nepřinesla jen nezbytné zázemí, ale stala se posléze i správkyní a organizátorkou Kunderova archivu, jeho rostoucí agendy, editorkou textových a grafických podob vydání manželových knih ve více jak 50 zemích.
V prvním zastavení Miroslav Balaštík připomíná, co pro slavného literáta znamená román – žánr, který je pro Kunderu středobodem evropské kultury a je současně nástupcem filozofie.
Pokud bych měla zmínit něco, s čím se celoživotně potýkám, tak je to rozhodně můj smysl pro pořádek. Ne že bych ho zcela postrádala! I mně udělá obrovskou radost, když je vše přesně tam, kde má být. Takže pak čas od času propadnu potřebě věcem kolem sebe dávat řád a po dlouhém odhodlávání se vrhám na gruntování!
Mezi nejlepší filmy loňského roku patří bezesporu První kráva nezávislé americké režisérky Kelly Reichardtové, mimo jiné tvůrkyně filmů Wendy Lucy (2008) nebo Jisté ženy (2016). První kráva se odehrává v roce 1820 v dnešním státě Oregon a tematizuje nejen mužské přátelství nebo iluzi amerického snu. V čem je síla filmů Kelly Reichardtové a proč si své filmy stříhá sama? Na otázky Pavla Sladkého odpovídají filmový publicisté Aleš Stuchlý a Jindřiška Bláhová.
Při psaní rád poslouchá kapely Metallica nebo AC/DC, protože mu pomáhají držet tempo. Je autorem téměř dvaceti knih z oblasti dějin, ale i sci-fi, a když bádá, zajímá se také o to, jak „jeho“ hrdinové tráví běžné dny. Dalibora Váchu, historika se zaměřením na moderní československé dějiny, pozvala do Vizitky Markéta Kaňková.