
Sign up to save your podcasts
Or


Rozhovor Matěje Nejedlého s Denisou Sudolskou. Ke zrušení dojde podle politiků ANO, SPD a Motoristů - zatím - bez náhrady. Jaké problémy s sebou nový trestný čin – neoprávněná činnost pro cizí moc – přinesl a co bude znamenat jeho zrušení, popisuje advokátka.
Natallia Sudlianková, běloruská azylantka a novinářka, v Česku pracovala od roku 1991 do letoška, podle českých tajných služeb ji ovšem minimálně od roku 2021 řídil příslušník GRU Alexej Šavrov, jehož vláda zapsala na sankční seznam spolu s ní. Jak v hrubých obrysech popsala Bezpečnostní informační služba (BIS), financoval její činnost ve prospěch Ruska. Běloruska to sice v rozhovoru pro Seznam Zprávy popřela, na jejím vyhoštění to ale nic nezměnilo.
Celý článek čtěte zde.
Článek ČTK. Návrh nové smlouvy, který nyní čeká posouzení v parlamentech obou zemí a ratifikace prezidentů, upravuje mimo jiné společný postup při řešení trestných činů, zjišťování pachatelů a v boji proti nelegální migraci.
Slovenská vláda ve středu schválila návrh nové smlouvy o policejní spolupráci s Českem, která po ratifikaci v obou zemích nahradí několik existujících bilaterálních dohod. Dokument předpokládá, že budou spolupracovat nejen některé celostátní úřady, ale i regionální instituce. Návrh smlouvy na Slovensku ještě posoudí parlament a následně prezident.
Celý článek čtěte zde.
Článek ČTK. Po úterním zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu policie všech 14 zadržených osob propustila, žalobkyně vazbu nežádá.
Všech 14 lidí, které policie zadržela v úterý v souvislosti se zakázkami Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), je na svobodě. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinila 12 lidí a pět firem kvůli manipulaci s veřejnými zakázkami, žalobkyně vazbu nežádá. Informovala o tom dnes ráno státní zástupkyně Adéla Rosůlek na webu dozorujícího Okresního státního zastupitelství v Pardubicích. Ze zaměstnanců ŘSD nebyl nikdo ani zadržený, ani obviněný, sdělil dnes ČTK mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Celý článek čtěte zde.
Analýza Martiny Kopecké. Každé čtvrté dítě v Česku se rodí císařským řezem. Pomalým nárůstem kopírujeme celosvětový trend, který zaměstnává přední vědecké společnosti. Nárůst císařských řezů, včetně těch zbytečně provedených, je závažný globální problém.
„Stárneme, jsme tlustí a nemocní,“ říká ve zkratce dočasný ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí Ladislav Krofta, který současně patří mezi největší zastánce císařských řezů v Česku.
Celý článek čtěte zde.
Článek Šimona Felendy. Společnost Telink instaluje na drony senzory, které třeba farmářům zjistí množství pesticidů v plodinách. Podílí se i na vzdušné ochraně kritické infrastruktury Česka a prvním klientem z oblasti byla jaderná elektrárna Dukovany.
Telink je největším dodavatelem průmyslových dronů v Česku a na Slovensku. Obrat společnosti v roce 2024 dosáhl až ke 400 milionů korun a dále roste. Do září 2025 byl šéfem společnosti její zakladatel Jaroslav Řešátko, který kromě této pozice zastává i post předsedy sekce pro bezpilotní a robotické prostředky v Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Právě on byl hostem pořadu Agenda SZ Byznys.
Celý článek čtěte zde.
Článek ČTK. Zpráva NKÚ a VŠE kritizuje, že účetnictví státu je složité a málo se využívá pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí. Ministerstvo financí by podle nich mělo zapracovat závěry zprávy do návrhu nového zákona o účetnictví.
Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. Uvádí to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE). Z analýzy také vyplývá, že struktura účetních výkazů je zbytečně složitá. Podle NKÚ i VŠE by Ministerstvo financí mělo závěry zprávy využít při přípravě nového zákona o účetnictví a souvisejících prováděcích předpisů. Reakci resortu ČTK zjišťuje.
Celý článek čtěte zde.
Analýza Matyáše Michálka. Zbrojní závod v Indo-Pacifiku se posouvá pod hladinu moře. Klíčovou technologií tam totiž mohou být jaderné ponorky. Jižní Korea dostala od Donalda Trumpa svolení si takovou taky postavit, a to i přes zákaz štěpení uranu.
Pod vodou vydrží i několik měsíců, jsou nebývale rychlé a dokážou pracovat téměř v perfektním utajení. Jsou totiž mimořádně tiché a je nesmírně obtížné je zjistit sonarem. Nadto jsou schopné nést vskutku mocný zbraňový arzenál.
Celý článek čtěte zde.
Komentář napsal Petr Kadrmas. Vlastně běžné obchodování, jen je o okrádání lidí. Na darknetu zloději prodávají umělou inteligenci k podvodným telefonům i hledají zaměstnance. O to větší nebezpečí lidem hrozí, píše v komentáři bezpečnostní expert Petr Kadrmas.
Umělá inteligence mění mnoho průmyslových odvětví a zároveň stírá hranici mezi pravdou a lží v digitálním světě. Kyberzločinci využívají generativní AI a velké jazykové modely (LLM) k ničení důvěry, takže není možné věřit ničemu, co vidíte, slyšíte nebo čtete online. AI navíc umožňuje obcházet i ty nejsofistikovanější systémy pro ověřování identity.
Celý článek čtěte zde.
Článek ČTK. Manželé, kteří loni v srpnu porušili nařízení o zákazu sňatku mezi zaměstnanci Vatikánské banky, získali v soudním sporu znovu své zaměstnání. Sdružení vatikánských laických zaměstnanců to označilo za „vítězství zdravého rozumu“.
Vatikánská banka znovu zaměstnala manžele, které před více než rokem propustila kvůli jejich svatbě, píše ve čtvrtek agentura AP s odvoláním na Sdružení vatikánských laických zaměstnanců (ADLV). Pár, který italská média překřtila na Romea a Julii, totiž tehdy svým sezdáním porušil zákaz sňatků mezi zaměstnanci vatikánské banky.
Celý článek čtěte zde.
Článek Pavla Švece. Čtvrť odříznutá skálou. To po staletí platilo pro pražské Podolí. Až tunel proražený v masivu vše změnil. A v někdejší vesnici na jihu města se začaly objevovat fascinující stavby, například ve stylu funkcionalismu či art deca.
Podolí sice na pravém břehu Vltavy těsně přiléhá k pradávnému sídlu českých knížat Vyšehradu, ale dlouho ho od města odděloval masivní skalnatý ostroh, který strmě padá až do vltavských vod. Přirozená cesta po nábřeží tak nebyla možná a skála se musela objíždět na loďkách. Nebo obcházet přes údolí Botiče.
Celý článek čtěte zde.
From the publisher's feed

1 Listeners

36 Listeners

9 Listeners

34 Listeners

6 Listeners

4 Listeners

14 Listeners

13 Listeners

1 Listeners

4 Listeners

6 Listeners

10 Listeners

10 Listeners

2 Listeners

3 Listeners

5 Listeners

1 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

4 Listeners

0 Listeners

2 Listeners

0 Listeners

1 Listeners

5 Listeners

0 Listeners