Vltava

Mezi čtyřmi tituly, které by mohly zazářit v programu letošního filmového Berlinale, je i minisérie České televize Podezření. Do seriálové sekce festivalu byla vybrána jako vůbec první projekt ze střední a východní Evropy. Sérii natočil režisér Michal Blaško podle scénáře Štěpána Hulíka. Ten tak, po Hořícím keři a Pustině, slaví další mezinárodní úspěch. A právě se Štěpánem Hulíkem budeme teď mluvit. Dobré ráno.

72. ročník Mezinárodního filmového festivalu Berlinale má na programu i čtyři české tituly. Do sekce Panorama vybrali festivaloví dramaturgové komedii Adama Kolomana Rybanského Kdyby radši hořelo. Během vesnického jarmarku najede do kašny na náměstí auto, zraní jednoho člověka, a řidič uteče. To v lidech vyvolá obavy, které ještě zesilují šířící se dezinformace. Tomáš Pilát natáčel s režisérem Rybanským. Co symbolizuje název jeho filmu?

Co všechno mohl na přelomu minulého a předminulého století zažít britský inženýr v Orientu? Jistě byste nečekali lovecké výpravy za tygrem, či halucinogenní vidiny. To vše a mnohem víc se však nachází v knize, kterou napsal James S. Lee.

Je milovníkem panoramat, zajímá se o „předkinematografické hračky“, za kritiku bez předsudků získal Cenu Věry Jirousové pro začínající autory a dlouhodobě se také zabývá uměním bývalé NDR. Jaké artefakty v té době vznikaly a jak ovlivnily smýšlení o dané době? I o tom s Markétou Kaňkovou ve Vizitce mluvil teoretik umění, filmový vědec a kurátor Matěj Forejt.

Dlouhý život bez bolesti a utrpení… Kdo by o něj nestál? Ale co ho to bude stát? A jak může zdraví vymáhat stát? To není komentář k pandemické situaci, ale námět románu Ve jménu Metody německé spisovatelky Juli Zeh.

Výchozím bodem zajímavého výletu tentokrát budou Kralupy nad Vltavou, přesněji jejich místní část Minice. Za posledním stavením, tam, kde silnice prudce zahýbá vlevo, odbočíme na opačnou stranu a po polní cestě se dostaneme k cíli. Objevíme tu ukrytý svět načervenalých buližníkových skal, nečekané výhledy do středních Čech a na České středohoří a dokonce na zaoblený masiv Krušných hor.

Byli jsme ochuzení o čas, kdy jsme se mohli rozloučit, vzpomíná dokumentaristka Adéla Komrzý na odchod blízké osoby. V nemocnici se s ní o tom, co se děje, nikdo moc nebavil, a to ji naštvalo. Jak ale ukazuje její aktuální dokument Jednotka intenzivního života, situace se mění k lepšímu. S Ondřejem Cihlářem si ve Vizitce povídala i o tom, jak ji ovlivnil její děda, výtvarník Radek Pilař.

Velké a nadčasové milostné téma obsahuje příběh Romea a Julie, který v baletním ztvárnění choreografa Johna Cranka uvádí Balet Národního divadla na jevišti Státní opery. Klasické baletní představení na hudbu Sergeje Prokofjeva patří k pilířům klasického repertoáru předních světových souborů. V Národním divadle titul nastudoval šéf baletního souboru Filip Barankiewicz.

Nikdy jsem si ho nevšiml. Toho domu na Klárově na Malé straně, s vyčnívajícím nárožím a balustrádou uprostřed. Nikdy mě ani nenapadlo zamýšlet se nad tím, co může být uvnitř. Jestli tam jsou kanceláře, byty, továrna nebo sídlo bezpečnostního úřadu. Ten dům totiž nikdy neměl ani pořádný vchod. Jen takovou retro klasicistní fasádu, která ho začlenila mezi ostatní domy natolik, že ve mně nikdy nic nevzbuzoval. Jako by tu nebyl.

Romana Drdová využívá ve své tvorbě principy udržitelnosti. Iniciovala založení recyklační a upcyklační stanice Matter na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně a její instalace State of Matter na aktuální výstavě Cena Empatie v Národní galerii otevírá ekologické otázky. Kristina Modrová popisuje, jak funguje českobudějovické re-use centrum KABINET CB, které se věnuje opravě starých věcí i redesignu celých prostorů a nově otevřelo udržitelnou kolej pro studenty a sdílený Kancl.