Vltava

Krakovský funkcionalismus meziválečné éry se ve městě otiskl do desítek originálně navržených nájemních domů, které zde vznikaly především ve druhé polovině třicátých let. V jejich architektuře se propojují vlivy mezinárodního stylu a čistých linií německého Bauhausu s klasicizující monumentálností a dekorativními prvky ve stylu art deca. Mezi několik skvělých architektů, kteří zde v této době pracovali, patří také dvojice Alfred Düntuch a Stefan Landsberger.

Varovali jej, že vizi Moravské galerie v Brně už není možné dál posunout. Ukázalo se, že opak je pravdou. Ředitelem této instituce se Jan Press stal před devíti lety, od té doby postavil nové stálé expozice, opravil několik budov a důraz dává na dobré vztahy (nejen) s lokálními umělci i na budování unikátní sbírky současného designu a módy. Do Vizitky ho pozvala Markéta Kaňková.

Šla jsem do Činoherního klubu a nehráli, představení bylo zrušeno kvůli onemocnění. Ale když už je člověk ve Smečkách, v ulici ústící na Václavák, je večer a má dost času, je na místě trochu se porozhlédnout. Smečky mají už od pradávna špatnou pověst jako ulice prostitutek a kriminálních živlů. Působí to tak i dnes, i když mě tu nikdo neohrožoval ani ode mě nic nechtěl.

Koncem tisíciletí vypsala nemocnice urbanistickou soutěž, ve které s koncepcí funkčního monobloku zvítězili pražští architekti Jan Topinka a Michal Juha. Nemocniční specialisté díky tomu v Hradci Králové realizovali v letech 1999–2000 pozoruhodný soubor sestávající z pavilonu interních oborů, výukového centra lékařské fakulty a pohotovosti s heliportem.

Velký statek nedaleko Sobotky, desítky soch ze dřeva i kamene, zážitky z opakovaných cest do Indie, rajské turné kapely Lucie, ke kterému ručně maloval a po okolních vesnicích věšel plakáty, anebo role ve filmu Zapomenuté světlo. To všechno jsou klíčová slova života sochaře, loutkáře a příležitostného herce Petra Kavana, který s Ondřejem Cihlářem ve Vizitce probral i svou hokejovou kariéru.

O tom, že dnes Konstantin Grcic patří mezi nejvytíženější současné designéry není pochyb. Původem srbský designér nejdříve dlouhá léta působil v Mnichově, nedávno se přestěhoval se svým studiem do Berlína. Díky technicistně rafinovanému a přesto konceptuálnímu přemýšlení se stal jedním z nejžádanějších designérů. Svědčí o tom nesčetné spolupráce s významnými značkami. Patří k nim Flos, Cassina, Magis, Established & Sons, Laufen, Mattiazzi, Vitra, Hugo Boss a mnohé další.

Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme? To je název nejslavnějšího obrazu Paula Gaugina a často se o něm říká, že jde o vrchol jeho tvůrčí práce. Na rozměrném obraze, byl čtyři metry široký a metr vysoký, začal tento francouzský malíř, který byl v té době již sám těžce nemocný, pracovat v roce 1897 údajně proto, že se dověděl o smrti své dcery Aline.

Každý den s sebou nosíme dvě kila živé kultury – mikroby uvnitř našeho těla. Jak s nimi navázat kontakt? Co nás mohou naučit o spolupráci? Jaký zvuk uchovává Kimchi Sample Library? Kdo na českou experimentální hudební scénu vnesl rituál nakládání kimčchi? Nad miskou této korejské národní pochoutky se setkává Radim Labuda, hudební kurátor a člen kolektivu kolem pražského prostoru Punctum, multiinstrumentalista Petr Vrba a David Přílučík, výtvarník a člen redakce Artyčok TV.

Pomůže umění zahojit svět, který v současné době bojuje s koronavirovou pandemií? Multimediální umělkyně Veronika Šrek Bromová umění důvěřuje, podle ní je obří experimentální platformou, která dokáže léčit šokem i dobrými nápady. Markétě Kaňkové ve Vizitce popsala i to, jak se celoživotně srovnává s energií svých rodičů Dagmar a Pavlem Bromovými.

Lokální výrobky za dostupné ceny, a to vše v samém srdci Prahy – odvážný, ale ne nereálný nápad. Uskutečnit se ho pokusilo pět žen, které během pandemie začaly každý čtvrtek pořádat na Malostranském náměstí trhy pro místní komunitu. Cestu od nápadu k realizaci vyprávějí v dalším dílu seriálu o životě v centru velkoměsta.