Ve třetím dílu pěti krátkých pohledů na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, od jehož úmrtí uplyne 5. prosince 230 let, si připomínáme Mozartovy symfonie a nástrojové koncerty, Korunovační mše i první německá komická opera. Jeho vrcholné vídeňské období.
V Paříži jsou domy větší, ulice širší, světla jasnější. Přijíždíte-li do ní z New Yorku nebo z Londýna, ani vám to nepřijde, ale my z Lyonu to tak vidíme, a jsme za to našemu městu vděčni. Stav rozechvělosti a hladové zvědavosti totiž skýtá mnohem víc potěšení, než blazeovaná přesycenost obyvatel velkoměsta, kteří mají vše na dosah ruky. Ze svých zážitků čerpáme dlouho. Jako paní Bovaryová, která z jednoho plesu dokázala žít celý rok.
Pražské Národní divadlo už má jasno, kdo dalších šest let povede soubor činohry. Vítěznou koncepci předložil režijně-dramaturgický tandem SKURT – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Jakou dramaturgii nabídnou početnému publiku, kterému není vždy snadné se zavděčit? Vsadí na jistotu, nebo budou riskovat? Hosty pořadu jsou kromě dua SKUTR, ředitel Národního divadla Jan Burian a divadelní publicistka Marcela Magdová.
Představte si, že váš mobil stále umí jen to, co třeba legendární Motorola mr 30 v časech Eurotelu. Ano, zní to absurdně, ale tak žalostně málo toho dnešní bytovky dokážou. Přes veškerý technologický, vědecký i myšlenkový posun. Existuje pro to řada důvodů, avšak pouze jediný z nich na tom nese vinu. Je to neoliberální doktrína, které jsme kvůli (či snad díky?) čtyřem dekádám kolektivního vlastnictví skočili na lep.
Dva roky zápasil se vzácnou formou rakoviny v soukromí své rodiny. Nevěděli to ani někteří jeho přátelé. Na sociálních sítích vyjadřovali upřímnou soustrast Ablohově rodině všichni od globálních luxusních značek, se kterými designér pracoval, až po řadu jeho kolegů a přátel designérů, výtvarníků, architektů i kurátorů. Virgil Abloh svou tvorbou všechny tyto disciplíny ovlivňoval a s nekonečnou energií, která z něj vyzařovala, se pouštěl do rozmanitých designérských úkolů.
V druhém dílu pěti krátkých pohledů na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, od jehož úmrtí uplyne 5. prosince 230 let, uslyšíme o existenční nejistotě svobodného života ve Vídni. Skladatel se tam vydal z rodného Salcburku v pětadvaceti, a to i za cenu roztržky s otcem…
V covidových vlnách a časech mi ze všeho nejvíc chyběla sauna. Od čtyř let jsem zvyklá každý zimní nebo podzimní týden tam zajít. Sauna je pro mě součást duševní, nikoli až tak fyzické hygieny. Jen v sauně dokážu vypnout nepřetržitý a dost často únavný a otravný proud myšlenek. Je to pro mne meditace, relaxace, zklidnění, wellnes, oraz, a tohle všechno dohromady.
Sociální drama, které líčí napětí mezi jedincem a společností. Opera Národního divadla Brno zahájila sezónu novou inscenací díla Benjamina Brittena Peter Grimes, kterou režijně připravil David Radok v osvědčeném tandemu s dirigentem Marko Ivanovićem. V titulní roli debutoval švédský tenorista Joachim Bäckström. Inscenaci představují v Akcentu její tvůrci a sólisté, hodnotí publicista Josef Herman.
V roce 2019 uspořádala kurátorka Jitka Hlaváčková v Galerii hlavního města Prahy výstavu Zvuky kódy obrazy, která představovala průřez dějinami zobrazení zvuku. Letos vyšla v nakladatelství ArtMap stejnojmenná kniha, která koncept výstavy rozšiřuje. Třináct teoretických textů doplňují medailony padesáti autorů, kteří se věnovali experimentu se zvukem, sonifikaci obrazu nebo vizualizaci zvuku. Publikaci představují autoři statí Jitka Hlaváčková, Anna Kvíčalová a Martin Flašar.
Orlando spisovatelky Virginie Woolfové z roku 1928 je považován za mistrovské dílo literární moderny. Titul zpracovala jako divadelní inscenaci britská režisérka Lily Sykes v Schauspiel Hannover a uvedl jej Pražský divadelní festival německého jazyka. S režisérkou Lily Sykes u této příležitosti natáčela Veronika Štefanová.