Šťastný podcast

Lidovci se topí v problémech. Kdysi úspěšná a hrdá strana se v průzkumech potácí pod hranicí volitelnosti, někdy dokonce až kolem dvou procent, a nedokáže najít recept, jak se odrazit ode dna.

Ve Šťastném pondělí jsme lidovcům nabídli recept, kdo by jim s – již druhým – znovuzrozením mohl pomoci. Jenže místo toho, aby nás KDU-ČSL poslechla a do svého čela si okamžitě dosadila Miroslava Kalouska, dostal v pátek důvěru stávající předseda Marian Jurečka. A tak je nyní jasné, že stranu příliš zářná budoucnost nečeká a jediné, co mohou nyní dělat, je vzpomínat na světlé včerejšky. I my jsme se tak rozhodli podívat se na její bohatou polistopadovou historii.

Ve druhé části, jejíž kormidlo opět převzala Tereza Povolná, jsme se věnovali nejnovější válce na sociální síti X (pro staromilce na Twitteru), kterou ovšem tentokrát nevyprovokoval nikdo jiný než Jindřich Šídlo svým sobotním Šťastným slovem, ve kterém se pustil do Petra Pavla. A to některé prezidentovy příznivce poněkud rozlítilo.

Šťastný podcast

Česko je – ač si to možná neuvědomujeme – ráj pro majitele zbraní. Říkají to dokonce i mezinárodní žebříčky, podle kterých jsme pro držení střelných zbraní druhou nejlepší zemí hned po USA.

„A to je potřeba dodat, že tato analýza je z roku 2014. Od té doby se naše zákony nejen že nezpřísnily, ale dali jsme si článek o právu na držení zbraní dokonce do ústavního pořádku, čímž jsme si ústavu, respektive listinu, touhle hovadinou úplně zaplevelili,“ připomíná Jindřich Šídlo.

A zatímco v některých věcech je být světově na druhém místě hned za Spojenými státy určitě dobrá věc, někdy je takové umístění na pováženou. A tak si dnešní Šťastný podcast pokládá otázku: jak by se podle nás a našich ideálů dala zbraňová legislativa upravit tak, abychom se v tomto nešťastném žebříčku propadli o něco níž?

Zatímco Tereza Povolná je stále na cestě kolem světa, probíral i tentokrát Šťastný podcast novinky ze sociálních sítí. Tam se minulý týden řešil především výkon Tomia Okamury, který překonal sám sebe a stal se (znovu) držitelem českého rekordu v nejdelším projevu ve sněmovně. Jenže nejlepší na světě určitě není. Povíme si, kde zvládnou řečnit i násobně déle. Poslechněte si celou epizodu!

Šťastný podcast

Proč nám všem bude už brzy líp a jakým způsobem chce vláda zachránit svou popularitu, o tom dnes mluví Šťastný podcast.

Když ministr financí Zbyněk Stanjura předminulý týden oznámil, že velké změny ani reformy už od současné vlády nikdo nemá čekat, vzbudil tím všeobecný posměch. Je sice pravda, jak připomíná i Jindřich Šídlo ve Šťastném podcastu, že se vlády tradičně v poslední třetině svého funkčního období do změn nepouští, jenže to předpokládá třeba tu skutečnost, že v prvních dvou třetinách nějaké velké pozitivní novinky představily. I tak se ovšem musíme Zbyňka Stanjury zastat. Zkušený politik jen řekl nahlas něco, co by se stejně stalo a co je vpravdě geniální plán, jak vládě zvednout oblíbenost.

„Já tomu říkám mikromanagement životního štěstí, to jsou ty malé změny, které se dotknou každého z nás,“ souhlasí Ondřej Lasák.

A je potřeba říci, že s takovými drobnostmi už vláda pomalu začíná. Minulý týden se premiér vydal na diplomatickou ofenzivu do Indie, odkud se v rámci tzv. lví diplomacie pokusí přivézt lvi pro pražskou zoo (podobnost se Zemanovou pandí diplomacií rozhodně není náhodná). 

A plánů má vláda ještě více. Například se konečně rozhýbal předvolební plán Alexandra Vondry na uspořádání ankety o národního ptáka. 

A na co dalšího se můžete v tomto díle Šťastného podcastu těšit? Dozvíte se třeba podrobnosti o nejepičtější sociálněsíťové bitce těchto dní mezi Jindřichem Šídlem a nejmenovaným politikem ANO. A na úplný závěr jsme si pro vás přichystali opravdovou lahůdku, budeme ochutnávat med, který nám i s milým novoročním pozdravem poslal jeden z ministrů.

Šťastný podcast

Jaký bude první projev Petra Pavla? Ozval se nám šéf Madety Milan Teplý po dílu Šťastného pondělí o jeho firmě? Kdy budeme mít prezidentku a kdo to bude? Nejen na tyhle otázky odpovídá sváteční speciál Šťastného podcastu.

Řešili jsme ovšem i věci mimo politiku. Jindřich Šídlo se podělí o tipy, jak chovat králíky, a odpoví i na otázku, jestli se se svým králíkem Křupinkou bude někdy soutěžit v králičím hopu. Konstantin Sulimenko zase vysvětlí, co je to nulová koncovka, a prozradí, jestli si chystá založit lingvistický podcast. 

Tereza Povolná si postěžuje na to, co jí nejvíc vadí na jejím milovaném Berouně. Ondřej Lasák se zamyslí nad tím, co by ho přimělo k namlouvání audioknih. A poprvé uslyšíte také zvukového editora Šťastného podcastu Davida Kaisera, který řekne, jak pořad technicky vzniká.

A protože máme sváteční speciál, nebudou chybět ani odpovědi na vánoční otázky. Jaké jsme dostali nejdivnější dárky? A co (ne)patří do bramborového salátu? I o tomhle v dnešním podcastu mluvíme.

Děkujeme všem posluchačům za jejich letošní přízeň a těšíme se s dalšími klasickými díly v novém roce!

Šťastný podcast

Vztah mladých lidí k vládním stranám začíná chladnout. Jistě, na jednu stranu za to určitě může třeba fakt, že Fialův kabinet dlouhodobě dává důraz na jiná témata, než jsou ta klíčová pro novou generaci voličů. Nicméně je třeba férově přiznat, že pár takových věcí se vládě přeci jen buď podařilo prosadit, nebo na nich aspoň usilovně pracuje. Takže proč to mladí neocení?

„Jasně to říkal minulý týden v Událostech, komentářích ministr kultury Martin Baxa, když na otázku, proč vládě klesají preference a co se jí nedaří dělat, odpověděl, že dělají všechno dobře, jen to neumí dobře komunikovat. A já jsem si u toho říkal: a co jiného mají ministři umět dělat než komunikovat, ať s mladými lidmi, se svými kolegy nebo kýmkoliv jiným? A když to tihle ministři neumí, tak proč ještě sedí ve vládě?“ rozčiluje se Konstantin Sulimenko.

„Protože na ta místa nejsou jiní lidé,“ poznamenává suše Jindřich Šídlo.

Pravdou ale je, že komunikovat s voliči ve věkové skupině 18 až 30 let není nic jednoduchého, zvlášť pro politiky po padesátce. A tak jsme se v dnešním Šťastném podcastu rozhodli dát pár tipů, co by mohly jednotlivé strany udělat pro to, aby získaly více hlasů z této cenné voličské skupiny.

Stejně tak vám v nové epizodě řekneme, kteří politici by měli zvážit založení účtu na nové sociální síti Threads, která je přímým konkurentem X (Twitteru). Mimochodem, sledovat tam už můžete i tým Šťastného pondělí a Seznam Zprávy.

Šťastný podcast

Projekt rekonstrukce Hlavního nádraží v Praze pod názvem Šťastný Hlavák je v plném proudu. Nebo taky vlastně spíš není. Jedním z hlavních problémů je fakt, že nikdo neví, která část budovy nádraží je chráněná a kterou je tedy možné rekonstruovat. A nejen to – neví se dokonce, jestli je Hlavní nádraží jedna budova, nebo dvě, tedy jestli je Fantova budova ten stejný objekt jako nádražní hala.

Současná situace kolem podoby největšího pražského nádraží je natolik složitá, že dokonce ani tak zkušený urbanista, jako je Jindřich Šídlo, nedokázal rozlousknout, jak by ji řešil. Zato ale nabízí jedno varování:

„Za posledních 30 let se v Praze postavila jediná stavba, na kterou se jezdí někdo dívat, a tou je Tančící dům. A to jen díky tomu, že se postavil v 90. letech. Já se vsadím, že dneska už by se nic takového neuskutečnilo: přišel by nějaký památkář a řekl by, že zpoza jednoho rohu není dobrý výhled na něco, na co má být dobrý výhled. Tehdy to byl zázrak, že se něco takového postavilo.“

V druhé části Šťastného podcastu věnované sociálním sítím politiků se docentka instagramu Tereza Povolná pustila do analýzy komunikace kolem korespondenční volby. 

Dá se počet potenciálních voličů ze zahraničí, kteří by ve většině volili strany současné vládní koalice, spočítat? A co nám o korespondeční volbě říká příklad Slovenska? A na jakou stranu se nakonec spíš postaví ODS, která je vůči volbě poštou také dost zdrženlivá? To všechno vám řekneme ve druhé části Šťastného podcastu.

Máte rádi Šťastný podcast a chcete se jeho tvůrců zeptat na cokoliv od výsledků příštích voleb až po tipy na chov králíků? Můžete tak učinit v tomto formuláři. Odpovíme vám ve speciální epizodě mezi svátky.

Šťastný podcast

Příběh šéfa firmy Madeta Milana Teplého, který jsme vám přinesli ve Šťastném pondělí, o ubohém miliardáři, kterému se stát chystá sebrat dotace a odepřít stamilionové zisky, není bohužel jediný. I další české firmy přicházejí o tuto pomoc v hmotné nouzi. Ba co hůř, po některých firmách chce dokonce stát jejich poctivě vydělané dotace zpátky!

„Evropská unie přispěla Penamu, který patří do koncernu Agrofert, 100 milionů korun na inovaci linky na výrobu toastového chleba. Což je myslím skvělé využití veřejných peněz. Jenže to pak dokonce i Bruselu, který je jinak ochotný proplácet jakékoliv hovadiny, přišlo trochu hloupé, zvlášť když Babiš nějaký podobný chleba dělal už ve svých pekárnách v Německu, takže to po něm chtěli vrátit. Jak to dopadlo, ovšem zatím nikdo neví,“ krčí rameny Jindřich Šídlo.

Ale nejen Agrofert a Madeta čerpají evropské dotace. Jak připomíná Konstantin Sulimenko, peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj míří třeba taky na inovaci výroby Štramberských uší, podporu recyklovaných ramínek nebo chytrých fontán. 

„Projekt je zaměřen na zavedení výroby nové chytré pitné fontány. Prototyp vznikl na základě vlastního vývoje žadatele, pro zavedení výroby je nutné pořízení nových technologií,“ cituje Sulimenko z dokumentů.

Dává podle hodnocení odborného panelu Šťastného pondělí štědrý příspěvek na inovaci picích fontán smysl? A jaké další projekty si letos sáhly na evropské peníze? Poslechněte si první část Šťastného podcastu a zjistíte to. 

Ve druhé části se Tereza Povolná tentokrát odhodlala opustit známé vody sociálních sítí a vydat se do offline světa. Konkrétně do světa včelaření, ministrů a úředních desek. Kterým ministrům zkomplikovaly včely život? A dají se i na včelstva získávat v Česku dotace? I to probírá dnešní Šťastný podcast.

Šťastný podcast

Na natáčení Šťastného pondělí v Divadle X10 s podtitulem „Nagano“ dorazil také člověk, který je s vítězstvím českých hokejistů na olympijském hokejovém turnaji v Naganu před 25 lety spjatý snad nejvíc ze všech: Dominik Hašek. 

Slavný hokejový brankář patří od začátku ruské vojenské agrese proti Ukrajině k předním zastáncům zákazu ruských sportovců v mezinárodních soutěžích. V rozhovoru s Jindřichem Šídlem svůj postoj vysvětluje.

„Kdykoliv někde vystoupí ruský občan, dělá tím reklamu na Rusko a jeho činy. Je úplně jedno, jestli je to sportovec, umělec nebo někdo jiný. Když už sem Rusy pouštíme – a to si myslím, že taky není správně –, tak je aspoň nenechme veřejně vystupovat. Každá reklama zvyšuje prodej produktu. A v tomhle případě je tím produktem válka, kterou veřejné vystupování Rusů bude eskalovat, a budou tak umírat nejen Ukrajinci, ale i sami Rusové,“ uvažuje Hašek.

Proč to tedy například v NHL nefunguje, a běžně tam hrají ruské hvězdy v čele s Alexandrem Ovečkinem, který se svým blízkým vztahem k Putinovi ani netají? „Pro ně je ta válka ještě dál než pro nás. Já je za to ale vždycky budu kritizovat a chci, aby Ukrajině zaplatili odškodné,“ říká olympijský šampion.

Jeho postoj k dané věci, jak sám vysvětluje, nikdy nebyl formován jeho pobytem v Rusku. „Míval jsem k Rusku dobrý vztah,“ vzpomíná Hašek a dodává, že je dokonce stále v kontaktu s jedním z bývalých spoluhráčů ze Spartaku Moskva.

V rozhovoru se ale Jindřich Šídlo ptal i na jiné věci, třeba na Haškovu politickou budoucnost.

„Měl bych zájem kandidovat do Senátu,“ připouští Hašek, „ale vůbec nevím, jak to dopadne, jestli vůbec budu na kandidátce. Přiznávám, že jsem před šesti lety měl nějaké nabídky, to jsem všem říkal, co blázníte, ale člověk se nějak vyvíjí. Určitě bych chtěl ovlivňovat věci, na kterých mi záleží.“

Bude se nějak Dominik Hašek angažovat na hokejovém mistrovství světa v Praze? Proč před revolucí neemigroval, když byl draftovaný v NHL? A která trofej Haškovi chybí do sbírky? To všechno se dozvíte z rozhovoru.

Šťastný podcast

Učitelé a další zaměstnanci škol vyhlásili na dnešek výstražnou stávku kvůli nesplněným vládním slibům – nejen že nebudou mít učitelé zákonem daných 130 % průměrné mzdy, ale navíc se bude ve školství kvůli hledání úspor ve státním rozpočtu ještě dál škrtat. To musí být pro učitele dvojnásobně smutná zpráva: už ani vláda, v níž víc než třetinu ministrů tvoří bývalí učitelé, nemá školství jako prioritu.

„My jsme si tenhle díl Šťastného podcastu neoficiálně pojmenovali: proč je ministr Bek dnes nejméně populárním ministrem z této vlády? Ale vlastně by to ani nemělo platit, protože Mikuláš Bek objektivně není ani nejhorším členem aktuální vlády, ani nejhorší ministr školství v historii. Jenže do něj všichni vkládali naděje, že bude stát za učiteli, protože sám byl rektorem a v té době říkal, že školství potřebuje mnohem víc peněz. A ty naděje se nenaplnily,“ uvažuje Konstantin Sulimenko.

„Třeba ještě v létě za ním odboráři stáli a brali ho za svého spojence, i když bylo už v té době celkem jasné, že se všechny vládní sliby nenaplní,“ souhlasí Ondřej Lasák.

Jak ovšem vyplynulo z dnešní diskuze, na stávku škol budeme možná brzy vzpomínat jako na drobný a nevýznamný protest. V druhé polovině Šťastného podcastu, kde se Tereza Povolná věnuje sociálním sítím politiků, jsme narazili na možnost, že by se mohli začít bouřit také někteří europoslanci a kandidáti do europarlamentu. O místo na kandidátce koalice SPOLU pro nadcházející eurovolby se totiž přihlásil matador všech kampaní Miroslav Kalousek.

„Nevím, jak na tohle oznámení budou reagovat ti, kteří už jsou oficiálně na kandidátce, ale napadá mě možnost, že by i oni mohli vstoupit do stávky, a protestovat tak proti Kalouskově kandidatuře. Můžou třeba přestat dělat kampaň nebo něco naštvaně napsat na twitter,“ glosuje Tereza Povolná.

„Nebo by mohli Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Tomáš Zdechovský a Luděk Niedermayer utvořit někde lidský řetěz,“ dodává Sulimenko.

Jak ještě by mohla vypadat stávka proti Kalouskovi? Má šanci se Miroslav Kalousek do europarlamentu v této konkurenci vůbec dostat? A které stávky v Česku byly ty historicky nejúspěšnější? Na to všechno odpovídá dnešní Šťastný podcast. Nenechte si ho ujít!

Šťastný podcast

Dnešní Šťastný podcast je trochu jiný. Ale zároveň neméně zábavný. Místo klasického satirického povídání vám dnes nabízí česko-slovenský střet – Jindřich Šídlo zpovídá slovenskou novinářku a moderátorku deníku SME Zuzanu Kovačič Hanzelovou.

A navzájem se rozhodně nešetří. Třeba na otázku, v čem je Slovensko lepší než Česko, odpovídá Kovačič Hanzelová bez zaváhání: „V nenávisti. A taky v tom, že u nás kamiony nesmějí předjíždět na dálnicích.“. Když ale padla otázka obráceně, tedy v čem víc boduje Česko, dostalo se i na vážnou odpověď.

„Vy jste dokázali lépe vybudovat instituce, ať už jde o Ústavní soud, státní zastupitelství nebo i ombudsmana, což nás myslím dodnes rozlišuje. Máme toho spoustu společného, ale my jsme v devadesátých letech měli Vladimíra Mečiara, který celé Slovensko zdevastoval a z toho jsme se museli dlouho vzpamatovávat,“ vysvětluje novinářka.

Dvojice moderátorů spolu řešila i to, proč jsou mezi Čechy a Slováky stále tak skvělé vztahy. „Na světě neexistuje stát, který by se v takovém klidu a tak kultivovaně rozdělil. Myslím, že na to často zapomínáme,“ říká Kovačič Hanzelová.

„Zvlášť když se 500 kilometrů od našich hranic střílelo,“ dodává Šídlo s poukazem na rozpad Jugoslávie.

Existuje tedy vůbec něco, co lze slovenskýma očima na Česku vnímat negativně? Podle Zuzany Kovačič Hanzelové by se jedno takové téma najít mohlo.

„Strašně bych vám přála, abyste nebyli takoví rasisti,“ říká otevřeně slovenská novinářka, „třeba vůči Romům jste větší rasisti než Slováci a my máme tu situaci o dost náročnější. Oběma našim zemím bych chtěla popřát, aby vystrčily hlavu ze zadku a zjistily, že existují i jiné kultury, které tu s námi žijí.“

V odlehčeném rozhovoru se toho samozřejmě dozvíte mnohem víc – třeba jak Slovensko snáší novou vládu nebo které poslance ze slovenského parlamentu stojí za to sledovat, pokud se chcete pořádně zasmát. Pusťte si záznam celého rozhovoru, který se nahrával živě v Divadle X10!

Šťastný podcast